讀取中請稍後...
GRETIL2020DSBC2006Toh3872Thomas2014Poussin1892T1662DBSC2007T1636Toh3940
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
外部連結
題目

śāntidevaviracitaḥ bodhicaryāvatāraḥ / prajñākaramativiracitayā pañjikākhyavyākhyayā saṃvalitaḥ /

// om namo buddhāya /

1. bodhicittānuśaṃso nāma prathamaḥ paricchedaḥ/

題目

शान्तिदेवविरचितः

बोधिचर्यावतारः।

प्रज्ञाकरमतिविरचितया पञ्जिकाख्यव्याख्यया संवलितः।

॥ॐ नमो बुद्धाय॥

१ बोधिचित्तानुशंसो नाम प्रथमः परिच्छेदः।

題目

༄༅༅། །རྒྱ་གར་སྐད་དུ། བོ་དྷི་ཙཱརྱ་ཨ་བ་ཏཱ་ར་པཉྩི་ཀཱ། བོད་སྐད་དུ། བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སྤྱོད་པ་ལ་འཇུག་པའི་དཀའ་འགྲེལ། 

འཕགས་པ་འཇམ་དཔལ་གཞོན་ནུར་གྱུར་པ་ལ་ཕྱག་འཚལ་ལོ། 

།འཕགས་པ་སྤྱན་རས་གཟིགས་དབང་ཕྱུག་ལ་ཕྱག་འཚལ་ལོ། 

།བམ་པོ་དང་པོ། 

題目

Homage to the Buddha.

題目

CHAPITRE PREMIER

ÉLOGE DE LA PENSÉE DE BODHI[1]

題目

菩提行經卷第一


聖龍樹菩薩集頌

[7]西天中印度惹爛馱囉國[8]密林寺三藏明教大師[9]賜紫沙門[10]臣天息災奉 詔譯


[11]讚菩提心品第一

題目
  • śantidevaviracitaḥ śikṣāsamuccayaḥ |

1 dānapāramitā prathamaḥ paricchedaḥ |

題目

大乘集菩薩學論卷第一

法稱菩薩造

西天譯經三藏銀青光祿大夫試光祿卿普明慈覺傳梵大師賜紫沙門臣法護等奉 詔譯

集布施學品第一之一

題目

༄༅༅། །རྒྱ་གར་སྐད་དུ། ཤིཀྵ་ས་མུཙྪ་ཡཿ བོད་སྐད་དུ། བསླབ་པ་ཀུན་ལས་བཏུས་པ། བམ་པོ་དང་པོ། 

༄། །དང་པོ། སྦྱིན་པའི་ཕ་རོལ་ཏུ་ཕྱིན་པའི་ལེའུ།

輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

བདེ་བར་གཤེགས་པ་ཆོས་སྐུ་དང་བཅས་རྣམས་དང་བདེ་གཤེགས་སྲས། 

།གཏི་མུག་ལྗོན་པ་རྩ་ནས་བཏོན་ཅིང་སྤྲོས་པ་རྣམས་བཅོམ་པ། 

།སྐྱེ་སྩོགས་སྡུག་བསྔལ་གྱིས་བཅོམ་སེམས་ཅན་ཕན་ལ་རྗེས་འཇུག་པ། 

།འོད་ཟེར་ཆེན་པོས་རྒྱལ་བ་རྣམས་ལ་སྤྱི་བོས་ཕྱག་འཚལ་ཏེ།

輸入標題...

{To the sugatas, together with the dharmakāya and the sons of the sugatas, 

Who have uprooted the tree of ignorance and eradicated conceptual constructs,

And are devoted to benefiting the beings who are beaten down by the sufferings of birth, etc.,

Who are victorious by their mighty radiance, I bow my head.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

།བྱང་ཆུབ་སྤྱོད་ལ་འཇུག་པ་ཡི། 

།ཚིག་དོན་ཟབ་མོ་རྟོགས་བྱེད་པ། 

།ཚིག་དང་ངག་རྣམས་རབ་གསལ་བའི། 

།དཀའ་འགྲེལ་བདག་གིས་བརྩམ་པར་བྱ།

輸入標題...

I will now compose a pañjikā

That, with clear words and expressions,

Causes one to understand the profound words and meaning 

Of the engagement in the conduct of the bodhisattvas.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

།བྱང་ཆུབ་སྤྱོད་ལ་འཇུག་པའི་དོན་གང་ཡིན་ལ་ཤིན་ཏུ་བློ་གྲོས་གསལ་བ་དང་། 

།གསུང་རབ་རོ་ལ་གོམས་པས་ཞུགས་པའི་ནང་གི་བདག་ཉིད་ཅན་གྱིས་བརྗོད་ནུས་ཏེ། 

།དེ་ཡི་དོན་ལ་བློ་གྲོས་བླུན་བདག་སྨྲ་བར་དབང་བ་ཅི་ཞིག་དེ་ལྟ་ནའང་། 

།གང་ཕྱིར་དགེ་བ་གོམས་བྱས་ལེགས་པའི་འབྲས་བུར་གྱུར་པ་དེས་ན་བདག་འཇུག་ཡིན།

輸入標題...

Those whose intelligence is extremely bright, and who have earnestly taken up the scriptures

By the practice of their essence are able to speak about the engagement

In the conduct of the bodhisattvas; how could I, whose intelligence is dull, have mastery in speaking of it?

Nevertheless, since the performance of virtue bears a positive result, I will start out.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

།ཡོན་ཏན་བག་ཆགས་ཅུང་ཟད་དང་ནི་སྤོབས་པ་དང་། 

།ཡོན་ཏན་གྱིས་མཛེས་བློ་གྲོས་བདག་ལ་འགའ་མེད་ཀྱང་། 

།དེ་ལྟ་མོད་ཀྱི་དེ་འདྲ་ལ་བདག་ཚིག་འཇུག་གང་། 

།བཤེས་གཉེན་དམ་པ་བསྟེན་པའི་འབྲས་བུར་གྱུར་པ་ཡིན།

輸入標題...

I have not the slightest propensity for excellence, nor brilliance,

Nor a mind adorned with qualities.

That I endeavor to write on such a topic despite this

Is the result of attending a true spiritual teacher.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

།འདིར་འཕགས་པ་ཞི་བའི་ལྷ་དེ་གསུང་རབ་མཐའ་དག་གི་དོན་གྱི་དེ་ཁོ་ན་ཉིད་རྟོགས་ཤིང་། ཏིང་ངེ་འཛིན་གྱི་ཆེ་བའི་བདག་ཉིད་བརྙེས་པ། ཡང་དག་པར་རྫོགས་པའི་བྱང་ཆུབ་བཞེད་པ། སེམས་ཅན་རྣམས་ལ་ཐུགས་རྗེ་དང་ལྡན་པ། རང་གི་བདེ་བ་ལ་ལྟོས་པ་མེད་པ། གཞན་ལ་ཕན་པ་དང་བདེ་བ་བཞེད་པ། བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའི་ཡོན་ཏན་ལ་ཐུགས་གཞོལ་བ། བདག་ཉིད་ཡོན་ཏན་དེ་ལ་གོམས་པས་རོ་མཆོག་ལ་ཞུགས་ཤིང་། གཞན་དག་ལ་ཡང་ལམ་དེ་བསྟན་པའི་ཆེད་དུ་བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སྤྱོད་པ་ལ་འཇུག་པ་མཛད་པར་བཞེད་ནས།

輸入標題...

The noble Śāntideva realized the truth of the entirety of the scriptures, attained the greatness of samādhi, and desired perfect enlightenment, possessing compassion for sentient beings without regard for his own happiness. Wanting happiness and benefit for others, he devoted himself to the qualities of a bodhisattva, and, through habituating himself to those qualities, he gained access to the sublime.16 Wanting to compose the Bodhicaryāvatāra in order to teach this path to others, he says:}

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.1

sugatān sasutān sadharmakāyān praṇipatyādarato 'khilāṃśca bandyān /
sugatātmajasaṃvarāvatāraṃ kathayiṣyāmi yathāgamaṃ samāsāt // Bca_1.1 //

verse1.1

सुगतान् ससुतान् सधर्मकायान्

प्रणिपत्यादरतोऽखिलांश्च बन्द्यान्।

सुगतात्मजसंवरावतारं

कथयिष्यामि यथागमं समासात्॥१॥

verse1.1

།བདེ་གཤེགས་ཆོས་ཀྱི་སྐུ་མངའ་སྲས་བཅས་དང་། །ཕྱག་འོས་ཀུན་ལའང་གུས་པར་ཕྱག་འཚལ་ཏེ། 

།བདེ་གཤེགས་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་ནི། །ལུང་བཞིན་མདོར་བསྡུས་ནས་ནི་བརྗོད་པར་བྱ།

verse1.1

Having respectfully prostrated to the sugatas, together with their sons and the dharmakāya, and to all worthy of homage,

I will explain the engagement in the vow of the sons of the sugatas, in brief and according to scripture. (1)

verse1.1

Devant les Bouddhas, devant leurs fils [les Bodhisatvas], devant le corps de la Loi, je me prosterne avec un respect profond, et devant tous les amis spirituelts; car je vais exposer le chemin de la vie religieuse des [bodhisatvas] fils des Bouddhas, - sans m’écarter de l’Écriture, mais en résumé.

verse1.1

如佛妙法體無邊, 

佛子正心歸命禮,    

佛甘露戒垂覆護, 

我今讚說悉依法。    

verse1.1

sugatān sasutān sadharmakāyān
praṇipatyādarato'khilāṁśca vandyān |
sugatātmajasaṁvarāvatāraṁ
kathayiṣyāmi samuccitārthavākyaiḥ ||5||

verse1.1

如來正法及佛子,  善入佛戒所生身,
我今集解大仙言,  遍樂投誠恭敬禮。

verse1.1

།བདེར་གཤེགས་ཆོས་ཀྱི་སྐུ་མངའ་སྲས་བཅས་དང་། །ཕྱག་འོས་ཀུན་ལའང་གུས་པར་ཕྱག་འཚལ་ཏེ།
།བདེ་གཤེགས་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་རྣམས། །མདོར་བསྡུས་དོན་གྱི་ངག་གིས་བརྗོད་པར་བྱ།

輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

བདེ་གཤེགས་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པའི་ཚིགས་སུ་བཅད་པ་གསུངས་པ་ལ། ཚིགས་སུ་བཅད་པ་འདིས་ནི་མདོར་བསྡུས་ནས་དོན་བདུན་བསྟན་ཏེ། 1 དཀོན་མཆོག་གསུམ་དང་མཁན་པོ་ལ་སོགས་པ་ཕྱག་བྱ་བར་འོས་པ་རྣམས་ལ་ཕྱག་འཚལ་བ་དང་། 2 བརྗོད་པར་བྱ་བ་དང་། 3 དགོས་པ་དང་། 4 དེའི་འགྲེལ་པ་བརྗོད་པ་བསྟན་པ་དང་། 5 རང་བཟོར་རྩོམ་པ་སྤོང་བ་དང་། 6 ཟློས་པའི་ཉེས་པ་སྤང་བའོ།

輸入標題...

{To summarize, this verse contains seven elements: 

[1] A act of homage to the three jewels, preceptors, and others worthy of homage, 

[2] the topic, 

[3] the purpose, 

[4] the presentation of the statement of the connection [between these], 

[5] the eschewing of autonomous composition, and 

[6] the eschewing of redundancy. 

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

............

輸入標題...

............

輸入標題...

།དེ་ལ། བདེ་གཤེགས་ཆོས་ཀྱི་སྐུ་མངའ་སྲས་བཅས་དང་། །ཞེས་པ་ནི་དཀོན་མཆོག་གསུམ་བསྟན་ཏོ།

།ཕྱག་འཚལ་ཏེ་ཞེས་བྱ་བས་ནི་ཕྱག་འཚལ་བའི་བྱ་བའོ། །གུས་པས་ཞེས་པས་ནི་དེ་ཉིད་ཀྱི་ཁྱད་པར་རོ། 

輸入標題...

The phrase “to the buddhas, together with their sons and the dharmakāya,” is a reference to the three jewels.

The words “Having prostrated” are the act of homage, and “respectfully” is an adverb to this verb.}

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

"akhilāṁśca bandyān" iti kalyāṇamitraprabhṛtīnām / 

"sugatātmajasaṁvarāvatāram" iti abhidheyakathanam / 

"kathayiṣyāmī"ti prayojanābhidhānam / saṁbandhapratipādanapadaṁ tu na vidyate, sāmarthyādeva tu sa pratipattavyaḥ / 

"yathāgamam" iti svātantryaparihārapadam / 

"samāsād" iti punaruktatāparihāravacanam / 

iti samudāyārthaḥ / 

輸入標題...

अखिलांश्च बन्द्यानिति कल्याणमित्रप्रभृतीनाम्। 

सुगतात्मजसंवरावतारमिति अभिधेयकथनम्। 

कथयिष्यामीति प्रयोजनाभिधानम्। 

संबन्धप्रतिपादनपदं तु न विद्यते, सामर्थ्यादेव तु स प्रतिपत्तव्यः। 

यथागममिति स्वातन्त्र्यपरिहारपदम्। 

समासादिति पुनरुक्ततापरिहारवचनम्। इति समुदायार्थः। 

अवयवार्थस्तु उच्यते। 


輸入標題...

།༼ཕྱག་འོས་ཀུན་ལའང་༽ཞེས་པས་ནི་དགེ་བའི་བཤེས་གཉེན་ལ་སོགས་པ་རྣམས་ལའོ། 

།༼བདེ་གཤེགས་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་༽ཞེས་བྱ་བས་བརྗོད་པར་བྱ་བ་བསྟན་ཏོ། 

།༼བསྟན་པར་བྱ་༽ཞེས་པས་ནི་དགོས་པ་བརྗོད་དོ། །འབྲེལ་པ་སྟོན་པའི་ཚིག་ནི་མེད་དེ། དེ་ནི་ཤུགས་ཉིད་ཀྱིས་རྟོགས་པར་བྱའོ། 

།༼ལུང་བཞིན་༽ཞེས་པ་ནི་རང་བཟོར་རྩོམ་པ་སྤོང་བའི་ཚིག་གོ། 

།༼མདོར་བསྡུས་ནས་༽ཞེས་པ་ནི་ཟློས་པ་སྤོང་བའི་ཚིག་སྟེ། 

འདི་ནི་བསྡུས་པའི་དོན་ཏོ།

輸入標題...

The words “. . . to all worthy of homage” refer to spiritual teachers and so on. 

The phrase “the engagement in the practice of the sons of the sugatas” is the statement of the topic (abhidheya, brjod bya). 

The phrase “I will explain” is the statement of the application (prayojana, dgos pa). Words stating the connection (sam. bandha, ’brel ba) are not found; it is to be understood by implication. 

“According to scripture” is the phrase indicating the eschewing of autonomy. 

“In brief” is the statement indicating the eschewing of redundancy. 

This is the meaning of the verse in summary.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

avayavārthas tu ucyate /

輸入標題...

अवयवार्थस्तु उच्यते।

輸入標題...

།ཡན་ལག་གི་དོན་ཡང་བརྗོད་པར་བྱ་སྟེ།

輸入標題...

Now, to explain the meaning of the individual components of the verse.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

"sugatān" ity atra gata-śabdena sarvapṛthagjanebhyo bhagavatāṁ vyavacchedaṁ darśayati, teṣāṁ saṁsārāntargatatvāt, bhagavatāṁ tu saṁsāravinirgatatvāt /

輸入標題...

सुगतानित्यत्र गतशब्देन सर्वपृथग्जनेभ्यो भगवतां व्यवच्छेदं दर्शयति, तेषां संसारान्तर्गतत्वात्, भगवतां तु संसारविनिर्गतत्वात्।

輸入標題...

བདེ་གཤེགས་ཞེས་པ་ལ། འདིར་གཤེགས་པའི་སྒྲས་ནི་སོ་སོའི་སྐྱེ་བོ་རྣམས་ལས་བཅོམ་ལྡན་འདས་རྣམ་པར་གཅོད་པ་སྟོན་ཏེ། དེ་རྣམས་ནི་འཁོར་བའི་ནང་ན་གནས་པའི་ཕྱིར་དང་། བཅོམ་ལྡན་འདས་ནི་འཁོར་བ་ལས་རྣམ་པར་གཤེགས་པའི་ཕྱིར་རོ།

輸入標題...

The word “gone” (gata) in "sugatān" indicates the distinction between the buddhas and all ordinary people, in as far as that they are in samsara, and that the buddhas have left samsara.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

suśabdas tu praśastādyarthatrayavṛttiviśiṣṭaṁ suga.......... /

輸入標題...

सुशब्दस्तु प्रशस्ताद्यर्थत्रयवृत्तिविशिष्टं सुग..........।

輸入標題...

།བདེ་བའི་སྒྲ་ནི་མཛེས་པ་ལ་སོགས་པ་དོན་གསུམ་ལ་འཇུག་པས་ཁྱད་པར་འཕགས་པའི་བདེ་བར་གཤེགས་པ་ཉིད་གསུངས་སོ།

輸入標題...

The word "su" denotes the three meanings of “excellence” etc.; it thus {refers to exalted buddhahood}.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

tenāyam arthaḥ- praśastaṁ yathā bhavati evaṁ madhyamapratipadā kleśādyāvaraṇaprahāṇaṁ gatāḥ sugatāḥ / anena prahāṇasaṁpattir uktā /

輸入標題...

 तेनायमर्थः-प्रशस्तं यथा भवति एवं मध्यमप्रतिपदा क्लेशाद्यावरणप्रहाणं गताः सुगताः। अनेन प्रहाणसंपत्तिरुक्ता। 

輸入標題...

།དེ་བས་ན་དོན་ནི་འདི་ཡིན་ཏེ། ཅི་ལྟ་བ་བཞིན་དུ་བསྔགས་པར་འགྱུར་བ་ནི་འདི་ལྟར་དབུ་མའི་དོན་རྟོགས་པས་ཉོན་མོངས་པ་ལ་སོགས་པའི་སྒྲིབ་པ་སྤངས་པར་གཤེགས་པས་བདེ་བར་གཤེགས་པ་སྟེ། འདིས་ནི་སྤངས་པ་ཕུན་སུམ་ཚོགས་པ་བསྟན་ཏོ།

輸入標題...

Thus, the word sugata has the following meaning: the buddhas have gotten rid of(prahānaṁ gatāḥ) the afflictions and other obscurations; thus they are sugatas.  This indicates their fortune of relinquishment.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

yadi vā / praśastaṁ sarvadharmaniḥsvabhāvatātattvaṁ gatā adhigatāḥ sugatāḥ / anena adhigamasaṁpadupadarśitā /

輸入標題...

यदि वा। प्रशस्तं सर्वधर्मनिःस्वभावतातत्त्वं गता अधिगताः सुगताः। अनेन अधिगमसंपदुपदर्शिता।

輸入標題...

།ཡང་ན་བསྔགས་པས་ཆོས་ཐམས་ཅད་རང་བཞིན་མེད་པའི་དེ་ཁོ་ན་ཉིད་དུ་གཤེགས་པ་ནི་རྟོགས་པ་སྟེ་བདེ་བར་གཤེགས་པའོ། །འདིས་ནི་རྟོགས་པ་ཕུན་སུམ་ཚོགས་པ་བསྟན་ཏོ།

輸入標題...

Or, since they have realized (adhigata) the reality of the quiescent lack of essence of all phenomena, which is excellent, they are sugatas. This shows their fortune of realization.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

ya[di vā]..............tīrthikaśāstṛbhyo bhagavatāṁ viśeṣaścopadarśito bhavati / teṣāmātmādibhāvābhiniveśavaśāt praśastagamanābhāvāt / ātmādīnāṁ ca pramāṇabādhitatvāt / saṁsārāpratipakṣatvācca apraśastaṁ gamanam /

輸入標題...

य[दि वा]..............तीर्थिकशास्तृभ्यो भगवतां विशेषश्चोपदर्शितो भवति। तेषामात्मादिभावाभिनिवेशवशात् प्रशस्तगमनाभावात्। आत्मादीनां च प्रमाणबाधितत्वात्। संसाराप्रतिपक्षत्वाच्च अप्रशस्तं गमनम्। 

輸入標題...

།འདི་ཉིད་ཀྱིས་ནི་མུ་སྟེགས་ཅན་གྱི་སྟོན་པ་རྣམས་ལས་ཁྱད་པར་དུ་འཕགས་པའང་བསྟན་པ་ཡིན་ནོ། །དེ་རྣམས་ནི་བདག་ལ་སོགས་པར་མངོན་པར་ཞེན་པའི་ལྟ་བས་མཛེས་པར་འགྲོ་བ་མེད་པའི་ཕྱིར། བདག་ལ་སོགས་པ་ཡང་ཚད་མས་གནོད་པའི་ཕྱིར་དང་། འཁོར་བའི་གཉེན་པོ་མ་ཡིན་པའི་ཕྱིར་མཛེས་པར་འགྲོ་བ་མ་ཡིན་ནོ།

輸入標題...

{This also} shows the superiority of the buddhas over non-Buddhist teachers, since they, due to their fixation on the existence of the self and so on, do not have excellent realization. Their realization is not excellent because the self and so on are refuted by valid cognition, and because it is not an antidote to samsara.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

apunarāvṛttyā vā gatāḥ, punarjanmano rāgādinā ......... haṁkāraśuddhayā ahaṁkārabījasya avidyāyāḥ sarvathā prahāṇāt sugatāḥ /

輸入標題...

अपुनरावृत्त्या वा गताः, पुनर्जन्मनो रागादिना ......... हंकारशुद्धया अहंकारबीजस्य अविद्यायाः सर्वथा प्रहाणात् सुगताः।

輸入標題...

།སླར་མི་ལྡོག་པར་གཤེགས་པ་ནི་ཡང་སྐྱེ་བ་དང་འདོད་ཆགས་ལ་སོགས་པའི་ཉེས་པ་རྣམས་ཀྱི་རྒྱུ་ངར་འཛིན་པའི་ས་བོན་མ་རིག་པ་རྣམ་པ་ཐམས་ཅད་དུ་སྤངས་པས་བདེ་བར་གཤེགས་པའོ།

輸入標題...

Or, alternatively, the buddhas have gone such that they will not return again; since they have in every way discarded ignorance, which is the seed of self-grasping, which is again {the cause of attachment}, rebirth and other flaws, they are sugatas.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

anena strotaāpannasakṛdāgāmibodhisattvebhyo 'pi bhagavatāṁ viśeṣo darśitaḥ / teṣāṁ praśastagamane 'pi sarvadhātvaprahāṇāt punarāvṛttisaṁbhavāt / 

輸入標題...

अनेन स्त्रोतआपन्नसकृदागामिबोधिसत्त्वेभ्योऽपि भगवतां विशेषो दर्शितः। तेषां प्रशस्तगमनेऽपि सर्वधात्वप्रहाणात् पुनरावृत्तिसंभवात्।

輸入標題...

།འདིས་ནི་རྒྱུན་དུ་ཞུགས་པ་དང་། ལན་ཅིག་ཕྱིར་འོང་བ་དང་། བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་རྣམས་ལས་བཅོམ་ལྡན་འདས་ཁྱད་པར་དུ་འཕགས་པར་བསྟན་པ་ཡིན་ཏེ། དེ་རྣམས་ནི་བསྔགས་པར་གཤེགས་ཀྱང་རྒྱུ་རྣམ་པ་ཐམས་ཅད་དུ་མ་སྤངས་པའི་ཕྱིར་སླར་ལྡོག་པ་སྲིད་པའི་ཕྱིར་རོ།

輸入標題...

This shows the buddhas’ distinction over stream-enterers, once-returners, and bodhisattvas. Although their realization is excellent, since they have not discarded the cause of samsara completely, they will return to it. 

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

niḥśeṣaṁ vā ..........sarvavāsanāyā api kāyabāgbuddhivaiguṇyalakṣaṇāyāḥ svayamadhigatamārgoktāvapāṭavasya vā sarvathā prahāṇāt sugatāḥ /

輸入標題...

निःशेषं वा ..........सर्ववासनाया अपि कायबाग्बुद्धिवैगुण्यलक्षणायाः स्वयमधिगतमार्गोक्तावपाटवस्य वा सर्वथा प्रहाणात् सुगताः।

輸入標題...

།མ་ལུས་པར་ཡང་ཇི་སྲིད་དུ་བགྲོད་པར་བྱ་བར་གཤེགས་པ་སྟེ། ཉེས་པ་ཐམས་ཅད་ཀྱི་བག་ཆགས་ལུས་དང་ངག་དང་སེམས་ཀྱི་གནས་ངན་ལེན་གྱི་མཚན་ཉིད་དང་། རང་གི་རྟོགས་པའི་ལམ་སྟོན་པ་ལ་མི་གསལ་བ་སྤངས་པའི་ཕྱིར་བདེ་བར་གཤེགས་པའོ།

輸入標題...

Or, {they have gone the entire distance that is to be traveled}: they have discarded the imprints {for all faults}, which are defined as the imperfections of body, speech, and mind, and they have discarded any unskillfulness with regards to teaching the path they themselves have realized. Thus, they are sugatas.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

etāvatā saṃpūrṇagāmitvaṃ bhagavatāṃ pratipāditam / anenāpi anāgāmiśrāvakapratyekabuddhebhyo bhagavatāmasādhāraṇaguṇatvamāveditam / teṣāṃ..........kāyavāgbuddhivaiguṇyasya svādhigatamārgoktayapāṭavasya ca saṃbhavāt /

輸入標題...

एतावता संपूर्णगामित्वं भगवतां प्रतिपादितम्। अनेनापि अनागामिश्रावकप्रत्येकबुद्धेभ्यो भगवतामसाधारणगुणत्वमावेदितम्। तेषां..........कायवाग्बुद्धिवैगुण्यस्य स्वाधिगतमार्गोक्तयपाटवस्य च संभवात्। 

輸入標題...

།དེ་དག་གིས་ནི་བཅོམ་ལྡན་འདས་རྫོགས་པར་གཤེགས་པ་ཉིད་དུ་བསྟན་ཏོ། །འདིས་ཀྱང་ཕྱིར་མི་འོང་བ་དང་། དགྲ་བཅོམ་པ་དང་། རང་སངས་རྒྱས་རྣམས་ལས་བཅོམ་ལྡན་འདས་ཐུན་མོང་མ་ཡིན་པའི་ཡོན་ཏན་དང་ལྡན་པ་ཉིད་དུ་རིག་པར་བྱའོ།

།དེ་རྣམས་ནི་ཉོན་མོངས་པ་ཅན་མ་ཡིན་པའི་ལུས་དང་ངག་དང་ཡིད་ཀྱི་གནས་ངན་ལེན་དང་། རང་གི་རྟོགས་པའི་ལམ་སྟོན་པ་ལ་གསལ་བ་མི་སྲིད་པའི་ཕྱིར་རོ།

輸入標題...

All of this indicates the completeness of the buddhas’ realization, and this particular distinction also shows the qualities of the buddhas that are uncommon to non-returning śrāvakas, {arhats,}18 and pratyekabuddhas; they still have the {non-afflicted} imperfections of body, speech, and mind and unskillfulness with regards to teaching the path they have realized.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

evaṃ ca buddhatvamaśeṣaguṇasarasamasādhāraṇamaparayogibhiḥ sugataśabdena khyāpitam / tānevaṃbhūtān sugatānādarataḥ paramaprasādena praṇipatyeti (Bcp 2) namaskṛtya sugatātmajasaṃvarāvatāraṃ kathayiṣyāmiti saṃbandhaḥ /

輸入標題...

एवं च बुद्धत्वमशेषगुणसरसमसाधारणमपरयोगिभिः सुगतशब्देन ख्यापितम्। तानेवंभूतान् सुगतानादरतः परमप्रसादेन प्रणिपत्येति नमस्कृत्य सुगतात्मजसंवरावतारं कथयिष्यामिति संबन्धः।

輸入標題...

།དེ་ལྟ་ན་སངས་རྒྱས་ཉིད་ཡོན་ཏན་མ་ལུས་པའི་གཞི་དང་། གཞན་དག་དང་ཐུན་མོང་མ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བདེ་བར་གཤེགས་པའི་སྒྲས་བསྟན་ཏོ། །དེ་ལྟ་བུར་གྱུར་པའི་བདེ་བར་གཤེགས་པ་དེ་རྣམས་ལ་གུས་པས་ཏེ་མཆོག་ཏུ་དང་བས་སོ། །ཕྱག་འཚལ་ཏེ་ཞེས་པ་ནི་ཕྱག་བྱས་ཏེ་བདེ་གཤེགས་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་བརྗོད་པར་བྱ་ཞེས་བྱ་བ་དང་སྦྱར་རོ།

輸入標題...

In this way, the word sugata demonstrates that buddhahood, which is the basis for all qualities, is uncommon to other spiritual practitioners. The words should be construed in the following way: “having respectfully prostrated, that is, having bowed with utmost faith, to sugatas of such a kind (as was just described), I will explain the engagement in the practice of the sons of the sugatas.”

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

kiṃ bhūtān? sasutān iti / sutāś ca munīnām iha labdhapramuditādibhūmayo bodhisattvā eva gṛhyante / teṣām eva atra adhikṛtatvāt / taiḥ saha / 

anena viśeṣaṇena āryasaṃghasya namaskāro 'ntarbhāvitaḥ / 

輸入標題...

किंभूतान् ? ससुतानिति। सुताश्च मुनीनामिह लब्धप्रमुदितादिभूमयो बोधिसत्त्वा एव गृह्यन्ते। तेषामेव अत्र अधिकृतत्वात्। तैः सह।

अनेन विशेषणेन आर्यसंघस्य नमस्कारोऽन्तर्भावितः।

輸入標題...

།ཇི་ལྟ་བུར་གྱུར་པ་ཞིག་ཅེ་ན། སྲས་བཅས་ཞེས་པ་སྟེ། ཐུབ་པ་རྣམས་ཀྱི་སྲས་ཀྱང་འདིར་རབ་ཏུ་དགའ་བ་ལ་སོགས་པའི་ས་ཐོབ་པའི་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་ཉིད་གཟུང་ངོ་། །དེ་རྣམས་ཉིད་འདིར་དབང་བར་གྱུར་པའི་ཕྱིར་དེ་རྣམས་དང་བཅས་པའོ། 

།བྱེ་བྲག་འདིས་འཕགས་པའི་དགེ་འདུན་ལ་ཕྱག་འཚལ་བ་བསྡུས་པ་ཡིན་ནོ། 

輸入標題...

[3.13] And what kind of sugatas are they? They are “together with their sons.” Here, “the sons of the buddhas” refers only to bodhisattvas who have attained the “Joyful” and other bodhisattva levels, since is it they who are under discussion here (i.e., in this text). The buddhas are thus with them. 

Due to this attribute (anena viṣeśena, i.e. sasutān), an act of homage to the noble sangha is included [in this verse]. 

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

aparaṃ viśeṣaṇamāhasadharmakāyān iti / sarvāpa[dvimu]kto bhagavatāṃ svābhāviko dharmakāyaḥ / sa eva ca adhigamasvabhāvo dharmaḥ /

輸入標題...

अपरं विशेषणमाहसधर्मकायानिति। सर्वाप [द्विमु]क्तो भगवतां स्वाभाविको धर्मकायः। स एव च अधिगमस्वभावो धर्मः।

輸入標題...

།བྱེ་བྲག་གཞན་གསུངས་པ་ཆོས་སྐུ་དང་བཅས་ཞེས་པ་ལ། བཅོམ་ལྡན་འདས་ཀྱི་སྤྲོས་པ་ཐམས་ཅད་དང་བྲལ་བའི་ངོ་བོ་ཉིད་ཀྱི་ཆོས་ཀྱི་སྐུའོ། །དེ་ཉིད་ནི་རྟོགས་པའི་རང་བཞིན་གྱི་ཆོས་སོ།

輸入標題...

He now describes another attribute of the buddhas: “with the dharmakāya,” referring to the dharmakāya {free of all conceptual constructs} which is the nature of the buddhas. This itself is the dharma which is of the nature of realization.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

samūhārtho vā kāyaśabdaḥ janakāyo balakāya iti yathā / tena pravacanasyāpi grahaṇam / tena saha / anenāpi dharmasya namaskāro 'ntarbhāvitaḥ iti / ratnatrayanamaskāro 'yam ity u[ktaṃ bhavati] //

輸入標題...

 समूहार्थो वा कायशब्दः जनकायो बलकाय इति यथा। तेन प्रवचनस्यापि ग्रहणम्। तेन सह। अनेनापि धर्मस्य नमस्कारोऽन्तर्भावितः इति। रत्नत्रयनमस्कारोऽयमित्यु[क्तं भवति]॥

輸入標題...

།ཡང་ན་སྐུའི་སྒྲ་ནི་ཚོགས་ཀྱི་དོན་ཏེ། སྐྱེ་བོའི་ཚོགས་དང་དཔུང་གི་ཚོགས་ཞེས་བྱ་བ་ཡིན་ནོ། །དེས་གསུང་རབ་ཀྱང་གཟུང་སྟེ། དེ་དང་བཅས་པའོ། །འདིས་ཀྱང་ཆོས་ལ་ཕྱག་འཚལ་བ་བསྡུས་པ་ཡིན་ནོ། །དེ་ལྟར་ན་འདིས་ནི་དཀོན་མཆོག་གསུམ་ལ་ཕྱག་འཚལ་བ་ཉེ་བར་བསྟན་པ་ཡིན་ནོ།

輸入標題...

Or, the word kāya may have the meaning of “a multitude,” as in “a multitude of people (janakāya),” or “a multitude of military forces (balakāya).” Thus the scriptures are also referred to by the word dharmakāya. The buddhas are with it (i.e. the dharmakāya). Also, by this compound (i.e. sadharmakāyān), an act of homage to the dharma is included in this verse. It is thus {shown} to be a homage to the three jewels.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

nanu buddhād dharmo dharmataś ca āryasaṃgha iti kramaḥ / tat kim iti buddhānantaramāryasaṃghaḥ, tadanu dharma iti vyatikramanirdeśaḥ?

輸入標題...

ननु बुद्धाद्धर्मो धर्मतश्च आर्यसंघ इति क्रमः। तत् किमिति बुद्धानन्तरमार्यसंघः, तदनु धर्म इति व्यतिक्रमनिर्देशः ?

輸入標題...

།སངས་རྒྱས་ལས་ཆོས། ཆོས་ལས་འཕགས་པའི་དགེ་འདུན་ཏེ་ཞེས་པའི་གོ་རིམས་མ་ཡིན་ནམ། དེ་ཅིའི་ཕྱིར་སངས་རྒྱས་ཀྱི་དེ་མ་ཐག་ཏུ་འཕགས་པའི་དགེ་འདུན་དང་། དེའི་རྗེས་ལ་ཆོས་ཞེས་གོ་རིམས་འཆོལ་བར་བསྟན་ཞེ་ན།

輸入標題...

[4.1] [One may object:] “Surely, the order is: ‘From the Buddha comes the dharma, and from the dharma, the noble sangha;’19 why is there an enumeration that is out of order, such that after the Buddha comes the noble sangha, and after that the dharma?”

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

satyam / iha ślokabandhānurodhād vyatikramanirdeśo veditavyaḥ / yojanāttu sugatān sadharmakāyān sasutān praṇipatya, iti anukrameṇaiva / na kaścid atra doṣaḥ /

輸入標題...

सत्यम्। इह श्लोकबन्धानुरोधाद् व्यतिक्रमनिर्देशो वेदितव्यः। योजनात्तु सुगतान् सधर्मकायान् ससुतान् प्रणिपत्य, इति अनुक्रमेणैव। न कश्चिदत्र दोषः।

輸入標題...

བདེན་ཏེ་འདིར་ཚིགས་སུ་བཅད་པ་སྦྱར་བའི་ངོར་བྱས་པའི་ཕྱིར་གོ་རིམས་འཆོལ་བར་བསྟན་པར་རིག་པར་བྱའོ། །སྦྱར་བ་ནི་བདེ་གཤེགས་ཆོས་ཀྱི་སྐུ་མངའ་སྲས་བཅས་ལ་ཕྱག་འཚལ་ཏེ་ཞེས་གོ་རིམས་ཉིད་བཞིན་བྱ་སྟེ། དེས་ན་ཉེས་པ་མེད་དོ།

輸入標題...

This is true; however, here the disordered enumeration should be understood to be due to conformity to the composition [of the meter] of the verse.20 It should, however, be construed in order: “Having prostrated to the buddhas, together with the dharmakāya and their sons”; there is no fault here.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

athavā / bodhisattvānām api adhigatadharmatvād ānurūpyeṇa dharmakāyo vidyata eva / teṣām api saha dharmakāyena namaskaraṇaṃ pratipādanīyam / te 'pi hi samadhigatadharmatayā sugatatvaniyatāḥ sugataprāyāḥ / iti dharmāt pūrvaṃ nirdeśaḥ / iti na kiṃcid ayuktam /

輸入標題...

अथवा। बोधिसत्त्वानामपि अधिगतधर्मत्वादानुरूप्येण धर्मकायो विद्यत एव। तेषामपि सह धर्मकायेन नमस्करणं प्रतिपादनीयम्। तेऽपि हि समधिगतधर्मतया सुगतत्वनियताः सुगतप्रायाः। इति धर्मात् पूर्वं निर्देशः। इति न किंचिदयुक्तम्।

輸入標題...

།ཡང་ན་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་རྣམས་ལ་ཡང་རྟོགས་པའི་ཆོས་མངའ་བའི་ཕྱིར་རྗེས་སུ་མཐུན་པའི་ཕྱིར་ན་ཆོས་ཀྱི་སྐུ་ཡོད་པ་ཉིད་དེ། ཆོས་ཀྱི་སྐུ་དང་བཅས་པ་དེ་རྣམས་ལའང་ཕྱག་འཚལ་བ་བསྟན་པའི་དོན་དུའོ། །དེ་རྣམས་ཀྱང་ཆོས་ཉིད་རྟོགས་པར་བདེ་བར་གཤེགས་པ་ཉིད་དུ་ངེས་པ་ཡིན་ཏེ། བདེ་བར་གཤེགས་པ་དང་འདྲ་བའི་ཕྱིར་ཆོས་ལས་སྔར་བསྟན་ཏོ། །དེས་ན་མི་རིགས་པ་ཅུང་ཟད་ཀྱང་མེད་དོ།

輸入標題...

Or, alternatively, it can be understood in the following way: The bodhisattvas have realized the dharma, and so by extension they can be said to possess the dharmakāya; the homage to them is thus to be explained as being together with the dharmakāya. Due to their realization of the dharma, they are confirmed in sugata-hood, they are near-sugatas. Therefore the enumeration is such that they are listed before the dharma; there is nothing unreasonable here.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

kim etān eva? nety āha- akhilāṃśca bandyāniti / aparānapi samastān vandanīyān ācāryopādhyāyaprabhṛtīnapi /

輸入標題...

किमेतानेव ? नेत्याह-अखिलांश्च बन्द्यानिति। अपरानपि समस्तान् वन्दनीयान् आचार्योपाध्यायप्रभृतीनपि।

輸入標題...

།ཅིའི་ཕྱིར་འདི་རྣམས་ཁོ་ན་ལ་ཡིན་ནམ་ཞེ་ན། ཕྱག་འོས་ཀུན་ལའང་ཞེས་གསུངས་ཏེ། གཞན་ཕྱག་བྱ་བར་འོས་པ་མཐའ་དག་ལའང་སྟེ། སློབ་དཔོན་དང་མཁན་པོ་ལ་སོགས་པ་རྣམས་ལ་ཡང་ངོ་།

輸入標題...

One may ask: “Is it only them to whom he prostrates?” It is not, thus he says, “and to all worthy of homage.” [Thus this pāda should be understood as saying:] “Having respectfully prostrated also to all others worthy of homage, such as masters and preceptors.”

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

ādarataḥ praṇipatyeti / iti pūrvārdhena sugatādīnāṃ namaskṛtimabhidhāya aparārdhena abhidheyādīni pratipādayannāha- sugatātmajetyādi / 

ātmano jātāḥ ātmajāḥ / sugatānāmātmajāḥ jinaputrāḥ, bodhisattvā ity arthaḥ / 

輸入標題...

आदरतः प्रणिपत्येति। इति पूर्वार्धेन सुगतादीनां नमस्कृतिमभिधाय अपरार्धेन अभिधेयादीनि प्रतिपादयन्नाह-सुगतात्मजेत्यादि। आत्मनो जाताः आत्मजाः। सुगतानामात्मजाः जिनपुत्राः, बोधिसत्त्वा इत्यर्थः।

輸入標題...

།གུས་པས་ཕྱག་འཚལ་ཏེ་ཞེས་པ་ཕྱེད་སྔ་མས་བདེ་བར་གཤེགས་པ་ལ་སོགས་པ་ལ་ཕྱག་འཚལ་བར་བརྗོད་ནས། ཕྱེད་ཕྱི་མས་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་བསྟན་པའི་ཕྱིར། བདེ་གཤེགས་སྲས་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ།

སྲས་ནི་བདེ་བར་གཤེགས་པ་རྣམས་ལས་སྐྱེས་པའི་སྲས་ཏེ། རྒྱལ་བའི་སྲས་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའ་ཞེས་བྱ་བའི་དོན་ཏོ།

輸入標題...

[4.13] Having thus presented the homage to the buddhas and others with the first half of the verse, setting forth the topic and so on with the second half, he says, “. . . the sons of the sugatas. . . ” 

“Son” is derived with the meaning “born from oneself.”21 They are the sons of the sugatas, or the sons of the conquerors, i.e. the bodhisattvas, 

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

teṣāṃ saṃvarāvatāram / saṃvaraṇaṃ saṃvriyate vā aneneti saṃvaraḥ, bodhicittagrahaṇapūrvakaṃ bodhisattvaśikṣāsamādānam / tacca yathāvasaraṃ vakṣyāmaḥ / tasya avataraṇam / avatīryate tasmin vā anenetyavatāro mārgaḥ, yena bodhisattvapadaprāptau sugatatvamavāpyate /

taṃ kathayiṣyāmi pratipādayiṣyāmi / anena granthenety arthaḥ /

輸入標題...

 तेषां संवरावतारम्। संवरणं संव्रियते वा अनेनेति संवरः, बोधिचित्तग्रहणपूर्वकं बोधिसत्त्वशिक्षासमादानम्। तच्च यथावसरं वक्ष्यामः। तस्य अवतरणम्। अवतीर्यते तस्मिन् वा अनेनेत्यवतारो मार्गः, येन बोधिसत्त्वपदप्राप्तौ सुगतत्वमवाप्यते। तं कथयिष्यामि प्रतिपादयिष्यामि। अनेन ग्रन्थेनेत्यर्थः। 

輸入標題...

།དེ་རྣམས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་ནི་བསྡམ་པར་བྱ་བའམ། འདིས་སྡོམ་པར་བྱེད་པས་ན་སྡོམ་པ་སྟེ། བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་གཟུང་བ་སྔོན་དུ་སོང་བའི་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའི་བསླབ་པ་ཡང་དག་པར་བླང་བ་ཡིན་ལ། དེ་ཡང་སྐབས་ཇི་ལྟ་བ་བཞིན་དུ་བརྗོད་པར་བྱའོ། །དེ་ལ་འཇུག་པར་བྱ་བའམ། འདིས་དེ་ལ་འཇུག་པར་བྱེད་པའི་ཕྱིར་འཇུག་པ་ནི་ལམ་སྟེ། གང་གིས་བྱང་ཆུབ་སེམས་དཔའི་གོ་འཕང་ཐོབ་པ་ན་བདེ་བར་གཤེགས་པ་ཉིད་ཐོབ་པར་འགྱུར་བ་

དེ་གཞུང་འདིས་བསྟན་པར་བྱའོ་ཞེས་བྱ་བའི་དོན་ཏོ།

輸入標題...

and it is the engagement in their vow. The word “vow” (saṁvara) is derived in the following way: it is the act of restraining, or alternatively, one is restrained by it, thus it is a “vow.”22 This word refers to the taking on of the bodhisattva trainings that is preceded by taking up bodhicitta, and will be explained in due course. It is the engagement in [the vow of the bodhisattvas], or alternatively, one engages in [the vow] by means of it; thus it is the engagement, or path, by which, having reached the stage of a bodhisattva, buddhahood is attained.23

“I will explain it” means “I will relate it,” which means that he will relate it by means of this treatise.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

evam anena pratipādyamānatvāt saṃvarāvatāraḥ abhidheyamasya, ayamabhidhānaṃ saṃvarāvatārasya, iti abhidhānābhidheyalakṣaṇaḥ saṃbandho 'pyarthāt kathitaḥ / tat kathanaṃ ca abhidhānaprayojanam / 

paramārthatastu abhidheyasvarūpavyutpattireva tatprayojanam / abhidheyasya punaḥ śrutamayyādiprajñotpādanakrameṇa sarvāvaraṇavigamād buddhatvameva prayojanamiti prayojananiṣṭhā / 

輸入標題...

एवमनेन प्रतिपाद्यमानत्वात् संवरावतारः अभिधेयमस्य, अयमभिधानं संवरावतारस्य, इति अभिधानाभिधेयलक्षणः संबन्धोऽप्यर्थात् कथितः। तत्कथनं च अभिधानप्रयोजनम्। परमार्थतस्तु अभिधेयस्वरूपव्युत्पत्तिरेव तत्प्रयोजनम्। अभिधेयस्य पुनः श्रुतमय्यादिप्रज्ञोत्पादनक्रमेण सर्वावरणविगमाद् बुद्धत्वमेव प्रयोजनमिति प्रयोजननिष्ठा।

輸入標題...

།དེ་ལྟར་ན་འདིས་སྟོན་པར་བྱེད་པ་ཡིན་པའི་ཕྱིར་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་ནི་འདིའི་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ཡིན་ལ། འདིས་ནི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པའི་རྗོད་པར་བྱེད་པ་ཡིན་ནོ། །དེ་ལྟར་ན་རྗོད་པར་བྱེད་པ་དང་བརྗོད་པར་བྱ་བའི་མཚན་ཉིད་ཀྱི་འབྲེལ་པ་ཡང་དོན་གྱིས་བསྟན་པ་ཡིན་ལ། བསྟན་པ་ནི་རྗོད་པར་བྱེད་པའི་དགོས་པ་སྟེ། 

དངོས་སུ་ནི་བརྗོད་པར་བྱ་བའི་རང་གི་ངོ་བོ་རྟོགས་པ་ཉིད་དེའི་དགོས་པའོ། །བརྗོད་པར་བྱ་བའི་དགོས་པ་ཡང་ཐོས་པ་ལས་བྱུང་བ་ལ་སོགས་པའི་ཤེས་རབ་བསྐྱེད་པའི་རིམ་པས་སྒྲིབ་པ་ཐམས་ཅད་དང་བྲལ་བའི་སངས་རྒྱས་ཉིད་ནི་དགོས་པ་མཐར་ཐུག་པ་ཡིན་ནོ། 


輸入標題...

[5.1] Since in this way the engagement in the vow of the bodhisattvas will be taught by this treatise, it is its subject matter (abhidheya, brjod bya), and the treatise is the statement (abhidhāna, rjod byed) of the engagement in the vow of the bodhisattvas. Thus, the connection (saṁbandha, ’brel ba), which is here defined as consisting in the subject matter and the statement, is actually also stated.24 The communication of the subject matter, furthermore, is the purpose of the statement (abhidhānaprayojana). 

Ultimately, though, its purpose is proficiency in the nature of the subject matter, and the purpose of the subject matter (abhidheyaprayojana) is none other than buddhahood, which comes about due to the relinquishment of all obscurations by the procedures of generating the wisdom derived from study, etc; this is the consummation of the purpose (prayojananiṣṭhā). 

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

idaṃ ca sugatātmajasaṃvarāvatāraśabde eva antarbhāvitam / tadanantaramevokteḥ / yadanuśaṃsakathanena ca sūcayiṣyati /

輸入標題...

इदं च सुगतात्मजसंवरावतारशब्दे एव अन्तर्भावितम्। तदनन्तरमेवोक्तेः। यदनुशंसकथनेन च सूचयिष्यति।

輸入標題...

།འདི་ཡང་བདེ་གཤེགས་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པའི་སྒྲ་ཉིད་ཀྱིས་བསྡུས་པ་ཡིན་ཏེ། དེ་ཡང་གང་ཞིག་ཕན་ཡོན་བསྟན་པས་ཟུར་གྱིས་སྟོན་པར་འགྱུར་ཏེ།

輸入標題...

This is, furthermore, included in just the phrase “the undertaking of the vow of the sons of the sugatas.” It will be related subsequently; it is that which will be indicated by the explanation of the benefits,25 namely:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

aśucipratimāmimāṃ gṛhītvā jinaratnapratimāṃ karotyanardhām / [bodhi 1.10]

輸入標題...

अशुचिप्रतिमामिमां गृहीत्वा जिनरत्नप्रतिमां करोत्यनर्धाम्।

輸入標題...

མི་གཙང་ལུས་འདི་བླངས་ནས་རྒྱལ་བའི་སྐུ། །རིན་ཆེན་རིན་ཐང་མེད་པར་བསྒྱུར་བས་ན། །ཞེས་བསྟན་ཏོ།

輸入標題...

Having taken this unclean form, It makes of it the priceless form of a buddha-jewel. (BCA 1:10)

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

iti saṃbandhābhidheyaprayojanāni pravṛttyaṅgatayā pratipāditāni / anyathā anabhidheyādiśaṅkayā prekṣāvatāmatra pravṛttirna syāt /

輸入標題...

इति संबन्धाभिधेयप्रयोजनानि प्रवृत्त्यङ्गतया प्रतिपादितानि। अन्यथा अनभिधेयादिशङ्कया प्रेक्षावतामत्र प्रवृत्तिर्न स्यात्।

輸入標題...

།དེ་ལྟར་འབྲེལ་པ་དང་། བརྗོད་པར་བྱ་བ་དང་། དགོས་པ་རྣམས་ནི་འཇུག་པའི་ཡན་ལག་ཏུ་བསྟན་ཏེ། གཞན་དུ་ན་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་མེད་པར་དོགས་པས་འདིར་རྟོག་པ་དང་ལྡན་པ་རྣམས་འཇུག་པར་མི་འགྱུར་རོ།

輸入標題...

The connection, subject matter, and purpose are in this way presented as aids to engage- ment in the treatise. Otherwise, due to doubts that there is no subject matter, etc., the wise may not engage with the treatise.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

nanu tvayā svātantrayeṇa kathitaṃ kathanaṃ kathaṃ grahīṣyantītyāha- yathāgamamiti / āgamānatikrameṇa / yathaiva pravacane bhagavadbhiḥ pratipāditaḥ, (Bcp 3) tathā mayāpi tadarthānativṛttyā pratipādayitavyaḥ / anena āgamāt svātantryaṃ parihṛtaṃ bhavati / utsūtram idaṃ na bhavatīty arthaḥ / pravacanārthāvagāhanam api ca avakratayā anena ātmano darśitam / idam api pravṛttyaṅgam eva /

輸入標題...

ननु त्वया स्वातन्त्रयेण कथितं कथनं कथं ग्रहीष्यन्तीत्याह-यथागममिति। आगमानतिक्रमेण। यथैव प्रवचने भगवद्भिः प्रतिपादितः, तथा मयापि तदर्थानतिवृत्त्या प्रतिपादयितव्यः। अनेन आगमात् स्वातन्त्र्यं परिहृतं भवति। उत्सूत्रमिदं न भवतीत्यर्थः। प्रवचनार्थावगाहनमपि च अवक्रतया अनेन आत्मनो दर्शितम्। इदमपि प्रवृत्त्यङ्गमेव।

輸入標題...

།ཁྱོད་ཀྱིས་རང་བཟོར་བརྗོད་པ་མ་ཡིན་ནམ་འདིས་སུ་ཞིག་འཛིན་པར་འགྱུར་ཞེ་ན། ལུང་བཞིན་ཞེས་གསུངས་ཏེ། ལུང་ལས་མ་འདས་པར་བཅོམ་ལྡན་འདས་ཀྱིས་ཇི་ལྟར་གཞན་གསུང་རབ་ཏུ་བསྟན་པ་དེ་བཞིན་དུ་བདག་གིས་དེའི་དོན་ལས་མ་འདས་པར་བསྟན་པར་བྱ་བའོ། །འདིས་ནི་ལུང་ལས་རང་བཟོར་རྩོམ་པ་ཡོངས་སུ་སྤངས་པ་ཡིན་ཏེ། འདི་ནི་རང་དགའ་མ་ཡིན་ནོ་ཞེས་པའི་དོན་ཏོ། །འདིས་བདག་ཉིད་ཀྱིས་གསུང་རབ་ཀྱི་དོན་རྟོགས་པར་ཡང་ཟུར་གྱིས་བསྟན་པ་ཡིན་ཏེ། འདི་ཡང་འཇུག་པའི་ཡན་ལག་ཉིད་དོ།

輸入標題...

[5.13] [One may object:] “Surely, people will take this to be an account that is made by you autonomously?” Thus, he says, “according to scripture,” which means “without going beyond scripture.” [He means to say,] “Just as it has been taught by the bhagava ̄ns in the scriptures, so is it to be explained by me, without diverging from their meaning.” By this statement, independence from the scriptures is eschewed; in other words, it will not deviate from the sutras. This phrase also shows his involvement in the matters of the scriptures in an undisingenuous way. This is also an aid to engagement in the treatise (pravṛttyaṅgam).

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

nanu yadi yathāgamaṃ kathayitavyaḥ, tarhi āgame eva tadabhilāṣiṇaḥ pravartiṣyante, tatkimanenetyāha- samāsāditi / saṃkṣepāt / yadi nāma āgame 'pi kathitaḥ, tathāpi tatra ativistareṇa nānāsūtrānteṣu pratipādanāt / ahaṃ tu piṇḍīkṛtya saṃkṣepeṇa kathayiṣyāmīti viśeṣaḥ / anena punaruktamidaṃ bhavatīti parihṛtam / ayamapi ca apravṛttyaṅgatāparihāraḥ / tasmāt pravṛttyaṅgattvādabhidheyādikathanamasaṃgataṃ na bhavati- tarhi praṇāmakaraṇamapārthakam / tadapi śreyolābhādyarthamabhidhīyamānaṃ kathamapārthakam?

輸入標題...

ननु यदि यथागमं कथयितव्यः, तर्हि आगमे एव तदभिलाषिणः प्रवर्तिष्यन्ते, तत्किमनेनेत्याह-समासादिति। संक्षेपात्। यदि नाम आगमेऽपि कथितः, तथापि तत्र अतिविस्तरेण नानासूत्रान्तेषु प्रतिपादनात्। अहं तु पिण्डीकृत्य संक्षेपेण कथयिष्यामीति विशेषः। अनेन पुनरुक्तमिदं भवतीति परिहृतम्। अयमपि च अप्रवृत्त्यङ्गतापरिहारः। तस्मात् प्रवृत्त्यङ्गत्त्वादभिधेयादिकथनमसंगतं न भवति-तर्हि प्रणामकरणमपार्थकम्। तदपि श्रेयोलाभाद्यर्थमभिधीयमानं कथमपार्थकम् ?

輸入標題...

།གལ་ཏེ་ལུང་བཞིན་དུ་བསྟན་པར་བྱ་བ་མ་ཡིན་ནམ། དེ་ལྟ་ན་ལུང་ཉིད་ལ་དེ་འདོད་པ་རྣམས་འཇུག་པར་འགྱུར་ན། དེས་ན་ཅི་འདིས་ཅི་ཞིག་བྱ་ཞེ་ན། མདོར་བསྡུས་ནས་ཞེས་གསུངས་ཏེ། མདོར་བྱས་ནས་སོ། །གལ་ཏེ་ལུང་དུ་བསྟན་པར་གྱུར་པ་དེ་ལྟ་མོད་ཀྱིས་མདོ་སྡེ་སྣ་ཚོགས་པ་དེ་རྣམས་སུ་ཤིན་ཏུ་རྒྱས་པར་བསྟན་པའི་ཕྱིར་ལ། ཁོ་བོས་ནི་མདོར་བྱས་ཤིང་བསྡུས་ནས་བསྟན་པར་བྱ་བ་སྟེ་འདི་ནི་ཁྱད་པར་རོ། །འདིས་ནི་ཟློས་པ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བརྗོད་པ་ཡིན་ཏེ། འདི་ཡང་འཇུག་པའི་ཡན་ལག་མ་ཡིན་པ་སྤངས་པ་ཡིན་ནོ། །དེའི་ཕྱིར་འཇུག་པའི་ཡན་ལག་ཡིན་པས་ན་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་བསྟན་པ་ནི་མི་རིགས་པ་མ་ཡིན་ནོ། །འོ་ན་ཕྱག་འཚལ་བར་བརྗོད་པ་དོན་མེད་པ་ཡིན་ནོ་ཞེ་ན། དེ་ཡང་ལེགས་པ་ཐོབ་པ་ལ་སོགས་པའི་དོན་དུ་རྗོད་པར་བྱེད་པ་ཡིན་ན་ཇི་ལྟར་ན་དོན་མེད་པ་ཉིད་ཡིན།

輸入標題...

[6.1] [One may again object:] “If the treatise is to be explained according to scripture, then surely those with an interest in this topic would just engage with the scriptures; what is the use of this treatise?” Therefore he says, “in brief,” which means “in a con- densed manner.” Even though it is related in the scriptures, it is explained there at great length and in various sutras. Therefore he will explain it briefly, having condensed it; this is the difference [between the scriptures and this treatise]. This avoids [the potential doubt a reader may have] that this treatise is redundant. It also serves the purpose of avoiding a lack of aids to engagement in the treatise. Thus, since they are aids to engagement, none of the statements of the topic, etc. are unjustified.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

ayamasyābhiprāyaḥsugatādipraṇāmasamudbhūtapuṇyasaṃbhārasamākrāntacittasaṃtānasya pratanutarapurākṛtapāpavṛtterūpaśāntavighnasya ārabdhārthaparisamāptirupajāyate / samastasādhujanagatamārgānugamanamapi ca anena ātmanaḥ prakāśitaṃ bhavet / iṣṭadevatādinamaskṛtiśravaṇādāstikatvasaṃbhāvanayā śrotṛṇāmātmagranthe ca gauravamāpāditaṃ syāt / atra ca sugataśabdena udbhāvitabhagavanduṇamāhātmyaśravaṇāt tadabhilāṣiṇaḥ tadupārjanapravaṇamānasāḥ sugatātmajasaṃvarāvatāraparijñānāya yatnavantaḥ asmin pravartante / idamabhimatadevatādipraṇāmaphalam / etena idamapi- yena yadabhimatamabhipretaṃ kartum, sa tadeva karotu nānyat / anyakaraṇe aprastutābhidhānamatiprasaṅgaśca syāt / tadayamapi saṃvarāvatārakathane kṛtābhiprāyaḥ kimaprastutamiṣṭadevatādipraṇāmaṃ karoti? prāguktadoṣadvayaprasaṅgāditi yaducyate, tadapi nirākṛtaṃ bhavati, tadupayogasya varṇitatvāt nāprastutābhidhānam / yat prakṛtopayogi tadvaktavyaṃ nānyat, ity atiprasaṅgo nāstīti sarvaṃ sustham //

輸入標題...

अयमस्याभिप्रायः-सुगतादिप्रणामसमुद्भूतपुण्यसंभारसमाक्रान्तचित्तसंतानस्य प्रतनुतरपुराकृतपापवृत्तेरूपशान्तविघ्नस्य आरब्धार्थपरिसमाप्तिरुपजायते। समस्तसाधुजनगतमार्गानुगमनमपि च अनेन आत्मनः प्रकाशितं भवेत्। इष्टदेवतादिनमस्कृतिश्रवणादास्तिकत्वसंभावनया श्रोतृणामात्मग्रन्थे च गौरवमापादितं स्यात्। अत्र च सुगतशब्देन उद्भावितभगवन्दुणमाहात्म्यश्रवणात् तदभिलाषिणः तदुपार्जनप्रवणमानसाः सुगतात्मजसंवरावतारपरिज्ञानाय यत्नवन्तः अस्मिन् प्रवर्तन्ते। इदमभिमतदेवतादिप्रणामफलम्। एतेन इदमपि-येन यदभिमतमभिप्रेतं कर्तुम्, स तदेव करोतु नान्यत्। अन्यकरणे अप्रस्तुताभिधानमतिप्रसङ्गश्च स्यात्। तदयमपि संवरावतारकथने कृताभिप्रायः किमप्रस्तुतमिष्टदेवतादिप्रणामं करोति ? प्रागुक्तदोषद्वयप्रसङ्गादिति यदुच्यते, तदपि निराकृतं भवति, तदुपयोगस्य वर्णितत्वात् नाप्रस्तुताभिधानम्। यत् प्रकृतोपयोगि तद्वक्तव्यं नान्यत्, इत्यतिप्रसङ्गो नास्तीति सर्वं सुस्थम्॥

輸入標題...

འདིའི་དགོངས་པ་ནི་འདི་ཡིན་ཏེ། བདེ་བར་གཤེགས་པ་ལ་སོགས་པ་ལ་ཕྱག་འཚལ་བ་ལས་བྱུང་བའི་བསོད་ནམས་ཀྱི་སེམས་ཀྱི་རྒྱུད་ཡང་དག་པར་བརླན་པས་སྔོན་བྱས་པའི་སྡིག་པའི་རྒྱུན་ཤིན་ཏུ་བསྲབས་པས་བགེགས་ཉེ་བར་ཞི་བ་ནི་བརྩམས་པ་ཡོངས་སུ་རྫོགས་པར་འགྱུར་བ་དང་། སྐྱེ་བོ་དམ་པ་མཐའ་དག་སོན་པའི་ལམ་དུ་བདག་ཉིད་རྗེས་སུ་འགྲོ་བར་ཡང་བསྟན་པར་འགྱུར་བ་དང་། འདོད་པའི་ལྷ་ལ་སོགས་པ་ལ་ཕྱག་བྱས་པ་ཐོས་པ་ལས་ཡོད་པ་ཉིད་སྲིད་པ་ཡིན་ནོ། །ཞེས་ཉན་པ་པོ་རྣམས་བདག་ཉིད་དང་གཞུང་ལ་ཡང་གུས་པ་སྐྱེ་བར་འགྱུར་བའོ། །འདིར་ཡང་བདེ་བར་གཤེགས་པའི་སྒྲས་བརྗོད་པའི་བཅོམ་ལྡན་འདས་ཀྱི་ཆེ་བའི་བདག་ཉིད་ཐོས་པ་ལས་དེ་འདོད་པས་དེ་བསྐྱེད་པ་ལ་གཞོལ་བའི་ཡིད་ཀྱི་བདེ་བར་གཤེགས་པའི་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་པ་ལ་འཇུག་པ་ཡོངས་སུ་ཤེས་པར་བྱ་བའི་ཕྱིར་འབད་པ་དང་ལྡན་པ་དག་འདིར་འཇུག་པར་འགྱུར་རོ། །འདི་དག་ནི་འདོད་པའི་ལྷ་ལ་སོགས་པ་ལ་ཕྱག་འཚལ་བའི་འབྲས་བུའོ། །དེས་ནི་འདི་ལྟར་གང་གིས་གང་འདོད་པ་དང་བྱེད་པར་འདོད་པ་དེས་དེ་ཉིད་བྱ་སྟེ། གཞན་མ་ཡིན་ལ་གཞན་དུ་བྱེད་ན་སྐབས་མ་ཡིན་པ་བརྗོད་པ་དང་། ཧ་ཅང་ཐལ་བར་འགྱུར་ལ། དེའི་ཕྱིར་འདི་ཡང་སྡོམ་པ་ལ་འཇུག་པ་སྟོན་པར་མཛད་པ་དགོངས་པ་ཡིན་ན། ཅིའི་ཕྱིར་སྐབས་སུ་མ་བབ་པའི་འདོད་པའི་ལྷ་ལ་ཕྱག་འཚལ་བར་བྱེད་དེ། སྔར་བརྗོད་པའི་ཉེས་པ་གཉིས་སུ་ཐལ་བར་འགྱུར་རོ་ཞེས་གང་ཞིག་བརྗོད་པ་དེ་ཡང་བསལ་བར་གྱུར་པ་ཡིན་ལ། དེ་མ་ཐག་ཉིད་དུ་དེ་ལ་མཁོ་བ་བསྙད་པའི་ཕྱིར་སྐབས་སུ་མ་བབ་པ་བརྗོད་པ་ནི་མ་ཡིན་ནོ། །གང་ཞིག་དེ་མ་ཐག་ཏུ་མཁོ་བ་དེ་ནི་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ཡིན་ཏེ། གཞན་དུ་མ་ཡིན་ནོ། །དེ་ལྟར་ན་ཧ་ཅང་ཐལ་བར་འགྱུར་བ་མེད་པའི་ཕྱིར་ཐམས་ཅད་ལེགས་པར་གནས་པ་མ་ཡིན་ནོ།

輸入標題...

[6.8] [One could then object that] the homage has no purpose. But how could this, which is included for the purpose of the attainment of good fortune, etc., be of no purpose? This is his purpose: The goals of the undertakings of one whose mental contin- uum is replete with the provision of merit that comes from paying homage to the sugatas and others, and whose obstacles are thus pacified due to the substantial weakening of the effects of their previous negative actions, will be attained. The fact that he is fol- lowing the path that has been trod by all of the saints may also be made known. Having heard the homage to his favored deity and others, the listeners may also gain respect for the text due to consideration of the author as a believer. By hearing the greatness of the virtues of the bhagava ̄ns which is expressed by the word sugata, the readers, desiring such virtues, will, their minds inclined to their attainment, engage in this text with ef- fort in order to know about the engagement in the practice of the sons of the sugatas. This is what is held to be the result of homage to the gods and others. The objector has also stated that one should undertake only what one has intended and desired to, and nothing else. Thus composing something else, there could be presentations of irrelevant material and prolixity. So how could he, who has thus fixed his intention on relating the engagement in the practice of the bodhisattvas, make a homage to his favored deity that is out of place? The incursion of the aforementioned two faults is thus refuted: Because the applicability of the presentation [of the homage] with regards to the matter at hand was presently explained, it is not irrelevant, and [the convention regarding prolixity has it that] what is relevant with regards to the matter at hand is to be expressed, and nothing else; thus, there is also no prolixity; all is as it should be.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

nanu āgamānatiriktaṃ saṃkṣepeṇābhidhīyamānam api kathamarthaviśeṣādyabhāvād viśeṣeṇa pravṛttyaṅgatayā kasyacid upādeyaṃ syāt? tasmādāgamādadhikam api kiṃcidatra vaktavyam ity āśaṅkayāha-

輸入標題...

ननु आगमानतिरिक्तं संक्षेपेणाभिधीयमानमपि कथमर्थविशेषाद्यभावाद्विशेषेण प्रवृत्त्यङ्गतया कस्यचिदुपादेयं स्यात् ? तस्मादागमादधिकमपि किंचिदत्र वक्तव्यमित्याशङ्कयाह-

輸入標題...

།ཅི་སྟེ་ལུང་ལས་ལྷག་པ་མ་ཡིན་པར་མདོར་བསྡུས་ནས་རྗོད་པར་བྱེད་པ་ཡིན་ན་ཡང་དོན་ལ་ཁྱད་པར་མེད་པའི་ཕྱིར་ཅི་ལྟར་ན་ཁྱད་པར་དུ་འཇུག་པའི་ཡན་ལག་གི་སྒོ་ནས་འགའ་ཞིག་གིས་བླང་བར་བྱ་བར་འགྱུར། དེ་ལྟ་བས་ན་འདིར་ལུང་ལས་ལྷག་པ་ཅུང་ཟད་ཀྱང་བརྗོད་པར་བྱ་བ་ཡིན་ནོ་ཞེས་དོགས་ནས། ༼སྔོན་ཆད་༽ཅེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ།

輸入標題...

[7.5] [One may object:] “Even though [you say] the treatise is written in such a way that there is nothing extraneous to the scriptures, and, furthermore, in a condensed manner, since it thus would have no special meaning etc. in it, how could it be worthy of special consideration to anyone in terms of being an aid to engagement in the treatise? Therefore, there must be something to be said here that is extraneous to the scriptures.” Anticipating this doubt, he says:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.2

na hi kiṃcidapūrvamatra vācyaṃ na ca saṃgrathanakauśalaṃ mamāsti /

ata eva na me parārthacintā svamano vāsayituṃ kṛtaṃ mayedam // Bca_1.2 //

verse1.2

न हि किंचिदपूर्वमत्र वाच्यं
न च संग्रथनकौशलं ममास्ति।
अत एव न मे परार्थचिन्ता
स्वमनो वासयितुं कृतं मयेदम्॥२॥

verse1.2

།སྔོན་ཆད་མ་བྱུང་བ་ཡང་འདིར་བརྗོད་མེད། །སྡེབ་སྦྱོར་མཁས་པའང་བདག་ལ་ཡོད་མིན་ཏེ། །དེ་ཕྱིར་གཞན་དོན་བསམ་པབདག་ལ་མེད། །རང་གི་ཡིད་ལ་བསྒོམ་ཕྱིར་ངས་འདི་བརྩམས།

verse1.2

I surely have nothing new to say here, and I don’t have skill in composition. Therefore, I have no consideration for the benefit of others; I made this to habituate my mind. (2)

verse1.2

Je n’ai rien à dire de nouveau, en effet, et je ne suis pas un artiste en composition littéraire: si j’ai fait ce livre, c’est seulement pour sanctifier mon propre cœur et sans avoir en vue l’utilité du prochain.

verse1.2

此說無有未曾有,  亦非自我而獨專,

我無自他如是時,  乃自思惟觀察作。

verse1.2

na ca kiṁcidapūrvamatra vācyaṁ na ca saṁgrathanakauśalaṁ mamāsti |
ata eva na me parārthayatnaḥ svamano bhāvayituṁ mamedamiṣṭam ||6||

verse1.2
我於往昔無少解,無教無言非善巧,
亦無利樂及含生,唯自一心為法友。                                   

    

verse1.2

།སྔོན་ཆད་མ་བྱུང་ཅི་ཡང་འདིར་བརྗོད་མེད། །སྡེབ་སྦྱོར་མཁས་པའང་བདག་ལ་ཡོད་མིན་ཏེ།
།དེ་ཕྱིར་གཞན་གྱི་དོན་དུ་བདག་མི་འབད། །རང་གི་ཡིད་ལ་བསྒོམ་ཕྱིར་ངས་འདི་བརྩམས།

輸入標題...

naiva kiṃcidapūrvamaparamāgamādatiriktamasmin vaktavyamasti mama / yasmādarthe vā hiśabdaḥ / tarhi tadadhikaprameyānabhidhāne 'pi padārtharacanāviśeṣo bhaviṣyati / tasmādapi viśeṣeṇa pravṛttiḥ syāditi / atrāha- na ceti / nāpi saṃgrathanamarthapadavinyāsaviśeṣaḥ, tatra kauśalaṃ naipuṇyaṃ mamāsti / avadhāraṇe vā cakāraḥ / yadyevam, kathamasya parārthopayogitvamiti / (Bcp 4) āha- ata eveti / paraprasañjitameva abhyupagacchati / yasmādapūrvaṃ vaktuṃ mama śaktirnāsti / nāpi saṃgrathanakauśalamasti / na ca parārthacintāpi / parārthopayuktamidaṃ bhavatīti vikalpo 'pi me nāsti, tatra śktivaiguṇyāt / kimarthaṃ karaṇāya yatna iti cedāha- khamana iti / ātmacittaṃ sugatātmajasaṃvarāvatārābhyāsarasena adhikādhikaṃ vāsayituṃ kṛtaṃ praṇitaṃ mayā prakaraṇamidam / saṃvarāvatārakathanaṃ vā / atītakālanirdeśaḥ antastattvaniṣpannaṃ manasi nidhāyeti //

輸入標題...

नैव किंचिदपूर्वमपरमागमादतिरिक्तमस्मिन् वक्तव्यमस्ति मम। यस्मादर्थे वा हिशब्दः। तर्हि तदधिकप्रमेयानभिधानेऽपि पदार्थरचनाविशेषो भविष्यति। तस्मादपि विशेषेण प्रवृत्तिः स्यादिति। अत्राह-न चेति। नापि संग्रथनमर्थपदविन्यासविशेषः, तत्र कौशलं नैपुण्यं ममास्ति। अवधारणे वा चकारः। यद्येवम्, कथमस्य परार्थोपयोगित्व मिति। आह-अत एवेति। परप्रसञ्जितमेव अभ्युपगच्छति। यस्मादपूर्वं वक्तुं मम शक्तिर्नास्ति। नापि संग्रथनकौशलमस्ति। न च परार्थचिन्तापि। परार्थोपयुक्तमिदं भवतीति विकल्पोऽपि मे नास्ति, तत्र श्क्तिवैगुण्यात्। किमर्थं करणाय यत्न इति चेदाह-खमन इति। आत्मचित्तं सुगतात्मजसंवरावताराभ्यासरसेन अधिकाधिकं वासयितुं कृतं प्रणितं मया प्रकरणमिदम्। संवरावतारकथनं वा। अतीतकालनिर्देशः अन्तस्तत्त्वनिष्पन्नं (?) मनसि निधायेति॥

輸入標題...

འདིར་ལུང་ལས་ལྷག་པ་སྔོན་ཆད་མ་བྱུང་བ་གཞན་ཅུང་ཟད་འདིར་བདག་ལ་ལྷག་པ་བརྗོད་པ་མེད་པ་ཉིད་དོ། །ཡང་ན་ནིའི་སྒྲ་ནི་གང་གི་ཕྱིར་གྱི་དོན་ཏོ། །འོ་ན་དེ་ལས་ལྷག་པར་བརྗོད་པ་མེད་ན་ཡང་འདིའི་ཚིག་གི་དོན་སྤྲོས་པའི་ཁྱད་པར་ཅན་དུ་འགྱུར་ཏེ། དེ་ལྟ་བས་ན་ཡང་ཁྱད་པར་དུ་འཇུག་པར་འགྱུར་རོ་ཞེ་ན། འདིར་སྡེབ་སྦྱོར་ཞེས་བྱ་བ་གསུངས་ཏེ། སྡེབ་སྦྱོར་ནི་དོན་དང་ཚིག་བཀོད་པའི་ཁྱད་པར་ཡང་ཡོད་པ་ཡིན་ན། དེ་ལ་མཁས་ཤིང་བརྟགས་པ་བདག་ལ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ནོ། །ཡང་ནས་ཡང་གི་སྒྲ་ནི་ངེས་པར་གཟུང་བའོ། །གལ་ཏེ་དེ་ལྟར་ཡིན་ན་འདི་གཞན་གྱི་དོན་ལ་མཁོ་བ་ཉིད་དུ་ཇི་ལྟར་འགྱུར་ཞེ་ན། དེ་ཕྱིར་གསུངས་ཏེ། གཞན་གྱིས་ཐལ་བར་བརྗོད་པ་ཉིད་ཁས་ལེན་པར་བྱེད་དེ། གང་གི་ཕྱིར་སྔོན་མེད་པ་བརྗོད་པའི་ནུས་པ་བདག་ལ་མེད་ཅིང་། སྡེབ་སྦྱོར་མཁས་པ་ཡང་བདག་ལ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ནོ། །དེ་ཉིད་ཀྱི་ཕྱིར་གཞན་དོན་གྱི་བསམ་པ་བདག་ལ་མཁོ་བ་འདི་ཡང་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ལ། རྣམ་པར་རྟོག་པ་ཡང་བདག་ལ་ཡོད་པ་མ་ཡིན་ཏེ། དེ་ལ་ནུས་པ་དང་བྲལ་བའི་ཕྱིར་རོ། །འོ་ན་ཅིའི་ཕྱིར་འདི་བྱེད་པའི་དོན་དུ་འབད་པར་བྱེད་ཅེ་ན། རང་གི་ཡིད་ལ་ཞེས་གསུངས་ཏེ། བདེ་བར་གཤེགས་པའི་སྲས་ཀྱི་སྡོམ་ལ་འཇུག་པ་གོམས་པའི་རོས་གོང་ནས་གོང་དུ་བསྒོམ་པར་འདོད་པས་སོ། །འདི་ཞེས་ཏེ། རབ་ཏུ་བྱེད་པའམ། སྡོམ་པ་ལ་འཇུག་པ་བསྟན་པ་བདག་གིས་བརྩམས་ཤིང་བྱས་པའོ། །འདས་པའི་རྐྱེན་བསྟན་པ་ནི་ནང་གི་དངོས་པོ་རྫོགས་པར་ཐུགས་ལ་གཞག་པ་ཡིན་ནོ།

輸入標題...

Here, Śāntideva is saying “Surely, I have nothing new, that is, something else that is beyond what is said in the scriptures, to say here.” Or, “surely” could have the sense of “because.”27 [Again, one may object:] “Then, even in the absence of the statement of anything that could be said to be extraneous to the scriptures, there could be a special arrangement of words. Therefore, this could be a unique undertaking.” To this, he says, “. . . and I don’t. . . ”, which means “I also don’t.” “Composition” means special arrange- ments of words and meaning. He means, “I don’t have skill, which means proficiency, in that.” Or alternatively, the word “and” can be interpreted as indicating delimitation.28 [Again, one may object:], “If this is the case, then how could this be of any use for the benefit of others?” To this, he says: “Therefore. . . ”; he accepts the very unwanted consequence given by the other party. This is what he means: “Since I don’t have the ability to say something new and I don’t have skill in literary composition, I also don’t have any consideration for the welfare of others; I don’t even have the thought that this will be useful for the benefit of others, as I am deficient in the ability to do such a thing.” In response to the question, “Then what is the purpose of your effort in making this?” he says “. . . my mind. . . ” He means, “I made, or composed, this composition, or this lecture, on the engagement in the vow of the sons of the sugatas in order to inculcate my mind more and more with the flavor of the practice of the vow of the sons of the sugatas. Here the past tense is applied because he [writes this verse] having already arranged and completed the {subject matter}29 in his mind.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

nanu nātmārthaṃ granthapraṇayanaṃ dṛṣṭam, na ca svayaṃkṛtenaiva ātmani viśeṣādhānam, tāvataḥ saṃskāraviśeṣasya prāgevātmani vidyamānatvāditi / atrāha-

輸入標題...

ननु नात्मार्थं ग्रन्थप्रणयनं दृष्टम्, न च स्वयंकृतेनैव आत्मनि विशेषाधानम्, तावतः संस्कारविशेषस्य प्रागेवात्मनि विद्यमानत्वादिति। अत्राह-

輸入標題...

།རེ་ཞིག་ནང་གི་དོན་དུ་གཞུང་རྩོམ་པ་ཡང་མ་མཐོང་ལ། རང་གིས་བྱས་པས་བདག་ཉིད་ལ་ཁྱད་པར་འཇོག་པའང་མ་ཡིན་ཏེ། དངོས་པོ་ལ་འདུས་བྱས་པའི་ཁྱད་པར་ཡང་བདག་ཉིད་ལ་སྔར་ཉིད་ནས་ཡོད་པའི་ཕྱིར་རོ་ཞེ་ན། འདིར་༼དགེ་བ་བསྒོམ་ཕྱིར་༽ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ།

輸入標題...

[8.6] One may object, “The composition of a text is not for one’s own benefit, and nor indeed does something composed by oneself impart to one any qualities, since one already has so much special education [that would enable one to write it in the first place].” To this, he says:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.3

mama tāvadanena yāti vṛddhiṃ kuśalaṃ bhāvayituṃ prasādavegaḥ /

atha matsamadhātureva paśyedaparo 'pyenamato 'pi sārthako 'yam // Bca_1.3 //

verse1.3

मम तावदनेन याति वृद्धिं
कुशलं भावयितुं प्रसादवेगः।
अथ मत्समधातुरेव पश्ये-
दपरोऽप्येनमतोऽपि सार्थकोऽयम्॥३॥

verse1.3

།དགེ་བ་བསྒོམ་ཕྱིར་བདག་གི་དད་པའི་ཤུགས། །འདི་དག་གིས་ཀྱང་རེ་ཞིག་འཕེལ་འགྱུར་ལ། །བདག་དང་སྐལ་བ་མཉམ་པ་གཞན་གྱིས་ཀྱང་། །ཅི་སྟེ་འདི་དག་མཐོང་ན་དོན་ཡོད་འགྱུར།

verse1.3

The force of my inspiration will increase due to this, so that I may practice virtue;

And another with a character similar to mine may see it; due to this also it is meaningful. (3)

verse1.3

[Pour sanctifier mon propre cœur?] Car, tandis que je le médite, le courant de mes pensées purifiées se porte toujours plus puissant vers le bien. — Mais mon livre n’aurait pas quelque autre utilité, s’il arrive qu’un homme qui me ressemble vienne à le connaître ?

verse1.3

如是發心觀察時,  

能令我此善增長,

時見如是娑婆界, 

此乃是彼佛世尊。

verse1.3

mama tāvad anena yāti vṛddhiṁ kuśalaṁ bhāvayituṁ prasādavegaḥ |
yadi matsamadhātur eva paśyed aparo 'py enam ato 'pi sārthako 'yam ||7||

verse1.3
然我意樂清淨法,  為令長養諸善根,
如我等比覩斯文,  於義未習應為說。
verse1.3

།དགེ་བ་བསྒོམ་ཕྱིར་བདག་གི་དད་པའི་ཤུགས། །འདི་དག་གིས་ཀྱང་རེ་ཞིག་འཕེལ་འགྱུར་ལ།
།བདག་དང་སྐལ་བ་མཉམ་པ་གཞན་གྱིས་ཀྱང་། །ཇི་སྟེ་འདི་དག་མཐོང་ན་དོན་ཡོད་འགྱུར།

輸入標題...

anena granthena vā / kuśalaṃ śubhamanaskāraṃ bhāvayitumārādhayitum / vṛddhiṃ yāti prasādavegaḥ / uttarottaravardhamānasya prasannacittasaṃtānasya pravāhavāhitayā pravṛttiḥ / anena svārthakāritvamanubhavasiddhamasya nidarśayati / parārthakāritvamapi leśataḥ saṃbhavati iti darśayannāha- atha matsametyādi / atheti prakārāntaropanyāse / svārthakāritvamasya tāvadanubhavasiddham / yadi punarmama samānaprakṛtireva kaścidanyaḥ paśyedīkṣeta, enaṃ granthamarthaṃ vā, ato 'pi parārthopayuktatvādapi sārthakaḥ saprayojano 'yam / parārthopayogasyāpi kathaṃcit saṃbhavāt / anena ślokena nirabhimānatāmātmano darśayati //

輸入標題...

अनेन ग्रन्थेन वा। कुशलं शुभमनस्कारं भावयितुमाराधयितुम्। वृद्धिं याति प्रसादवेगः। उत्तरोत्तरवर्धमानस्य प्रसन्नचित्तसंतानस्य प्रवाहवाहितया प्रवृत्तिः। अनेन स्वार्थकारित्वमनुभवसिद्धमस्य निदर्शयति। परार्थकारित्वमपि लेशतः संभवति इति दर्शयन्नाह-अथ मत्समेत्यादि। अथेति प्रकारान्तरोपन्यासे। स्वार्थकारित्वमस्य तावदनुभवसिद्धम्। यदि पुनर्मम समानप्रकृतिरेव कश्चिदन्यः पश्येदीक्षेत, एनं ग्रन्थमर्थं वा, अतोऽपि परार्थोपयुक्तत्वादपि सार्थकः सप्रयोजनोऽयम्। परार्थोपयोगस्यापि कथंचित् संभवात्। अनेन श्लोकेन निरभिमानतामात्मनो दर्शयति॥

輸入標題...

གཞུང་འདིས་སམ་དེའི་དོན་གྱིས་སོ། །དགེ་བ་ནི་དགེ་ལེགས་ཏེ། དེ་ཡིད་ལ་བྱེད་པའོ། །བསྒོམ་ཕྱིར་ནི་བསྐྲུན་པར་བྱ་བའི་ཕྱིར་རོ། །དད་པའི་ཤུགས་འཕེལ་བར་འགྱུར་བ་ནི་སེམས་དང་བའི་རྒྱུན་གོང་ནས་གོང་དུ་འཕེལ་བར་འགྱུར་བ་སྟེ། རྒྱུན་དུ་འབྱུང་བར་རབ་ཏུ་འཇུག་པ་ཡིན་ནོ། །འདིས་ནི་རང་གི་དོན་དུ་བྱེད་པ་ཉིད་དུ་ཉམས་སུ་མྱོང་བས་འདི་གྲུབ་པར་བསྟན་ཏོ། །གཞན་གྱི་དོན་ཅུང་ཟད་བྱེད་པ་ཡང་སྲིད་པ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བསྟན་པ་བདག་དང་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ། གལ་ཏེ་ཞེས་བྱ་བ་ནི་རྣམ་པ་གཞན་ཉེ་བར་བཀོད་པའོ། །རང་གི་དོན་དུ་བྱེད་པ་འདི་ནི་རེ་ཞིག་ཉམས་སུ་མྱོང་བས་གྲུབ་པ་ཡིན་ལ། གལ་ཏེ་ཡང་བདག་དང་རང་བཞིན་མཉམ་པ་གཞན་ཁ་ཅིག་གིས་གཞུང་ངམ་དོན་འདི་མཐོང་ཞིང་རྟོགས་ན་གཞན་གྱི་དོན་ལ་མཁོ་བའི་ཕྱིར་འདི་ཡང་དོན་བཅས་ཡིན་ཏེ། དེའི་ཕྱིར་ཡང་གཞན་གྱི་དོན་ལ་མཁོ་བའི་ཡང་ཕྱིར་འདི་དགོས་པ་དང་བཅས་པ་ཡིན་ནོ། །འདིས་ཀྱང་ནི་གཞན་གྱི་དོན་ལ་མཁོ་བ་ཡིན་པའི་ཕྱིར་འདི་དོན་དང་བཅས་ཤིང་དགོས་པ་དང་བཅས་པ་ཡིན་ཏེ། ཅི་ཞིག་ལྟར་ཡང་གཞན་གྱི་དོན་ལ་མཁོ་བ་སྲིད་པའི་ཕྱིར་རོ། །ཚིགས་སུ་བཅད་པ་གཉིས་པོ་འདིས་བདག་ཉིད་མངོན་པའི་ང་རྒྱལ་མེད་པ་ཉིད་དུ་བསྟན་ཏོ།

輸入標題...

“By this” means “by this text,” or “by this subject matter.” “Virtue” means “contemplation on goodness.” “To practice” means “to devote oneself to.” “The force of inspiration will increase” means the following: the continually carried forward activity of an inspired mind that is increasing more and more. This phrase shows that the fact that this text will bring about one’s own benefit is established by experience. Showing that it may bring some slight benefit for others, he says: “And another. . . ” “And” is here used to introduce another matter.30 This is what he is saying: “That this will bring about one’s own benefit has thus far been established through experience; and if some other, furthermore, with the same nature as I were to see, or view, this text, or this subject matter, due to this also it would be meaningful, would have a purpose, as somehow it could be of use for the benefit of others.” By these two verses (2 & 3) he shows his lack of pride.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

idānīṃ saṃvarāvatārakathāṃ grāhayitumupoddhātaṃ racayann āha-

輸入標題...

इदानीं संवरावतारकथां ग्राहयितुमुपोद्धातं रचयन्नाह-

輸入標題...

།ད་ནི་སྡོམ་པ་ལ་འཇུག་པའི་བསྟན་པ་འཛིན་དུ་གཞུག་པའི་ཕྱིར་གླིང་བསླང་བ་སྦྱར་བ།

輸入標題...

Now, composing the prelude to the offering of the lecture on the engagement in the vow of the bodhisattvas, he says,


輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.4

kṣaṇasaṃpad iyaṃ sudurlabhā pratilabdhā puruṣārthasādhanī /
yadi nātra vicintyate hitaṃ punarapyeṣa samāgamaḥ kutaḥ // Bca_1.4 //

verse1.4

क्षणसंपदियं सुदुर्लभा
प्रतिलब्धा पुरुषार्थसाधनी।
यदि नात्र विचिन्त्यते हितं
पुनरप्येष समागमः कुतः॥४॥

verse1.4

དལ་འབྱོར་འདི་ནི་རྙེད་པར་ཤིན་ཏུ་དཀའ། །སྐྱེས་བུའི་དོན་སྒྲུབ་ཐོབ་པར་གྱུར་པ་ལ། །གལ་ཏེ་འདི་ལ་ཕན་པ་མ་བསྒྲུབས་ན། །ཕྱིས་འདི་ཡང་དག་འབྱོར་པར་ག་ལ་འགྱུར།

verse1.4

This wealth of opportunity that has been attained, and is the means for accomplishing the purpose of man, is very hard to find.
If I do not consider the advantage in it, how could this coming together [of circumstances come] again? (4)

verse1.4

Combien difficile á obtenir cet état béni qui réunit toutes les conditions du bonheur temporel et de la délivrance! Si l’homme n’en profite pas pour réfléchir au salut, c’en est fait pur bien longtemps de pareille rencontre.

verse1.4

界剎那難得生,得生為人宜自慶,

思惟若離菩提心,復次此來何以得?

verse1.4

kṣaṇasaṃpad iyaṃ sudurlabhā
pratilabdhā puruṣārthasādhanī |
yadi nātra vicintyate hitaṃ
punarapyeṣa samāgamaḥ kutaḥ ||8||

verse1.4

謂欲成就士夫義者,於剎那頃具足難得。
若不思惟是安隱處,此正等行當云何有?

verse1.4

དལ་འབྱོར་ཤིན་ཏུ་རྙེད་པར་དཀའ་བ་དང་། །སྐྱེས་བུའི་དོན་བསྒྲུབ་འདི་ནི་རྙེད་གྱུར་པས།
།གལ་ཏེ་འདི་ལ་ཕན་པ་མ་བསམས་ན། །ཕྱིས་འདི་ཡང་དག་འབྱོར་པར་ག་ལ་འགྱུར།

輸入標題...

aṣṭākṣaṇavinirmuktasya kṣaṇasya saṃpattiḥ samagratā / iyaṃ sudurlabhā suṣṭhu duḥkhena labhyata iti kathaṃcitprāpyā /

輸入標題...

अष्टाक्षणविनिर्मुक्तस्य क्षणस्य संपत्तिः समग्रता। इयं सुदुर्लभा सुष्ठु दुःखेन लभ्यत इति कथंचित्प्राप्या।

輸入標題...

དལ་འབྱོར་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ། མི་ཁོམ་པ་བརྒྱད་སྤངས་པ་ནི་དལ་བ་འབྱོར་པའོ། །ཚོགས་པ་འདི་ནི་ཤིན་ཏུ་རྙེད་དཀའ་བ་སྟེ། ཤིན་ཏུ་དཀའ་བས་རྙེད་པར་བྱ་བ་ཡིན་ནོ།

輸入標題...

The phrase “wealth of opportunity” refers to the wealth, or completeness, of opportunity which is free from the eight inopportune situations. It is “very hard to find”; it is obtained with great difficulty, it is only somehow obtainable.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

mahārṇavayugacchidrakurmagrīvārpaṇopamā /

輸入標題...

महार्णवयुगच्छिद्रकुर्मग्रीवार्पणोपमा।

輸入標題...

།རྒྱ་མཚོ་ཆེན་པོའི་གཉའ་ཤིང་གི་བུ་གར་རུ་སྦལ་གྱི་མགྲིན་པ་ཆུད་པ་ལྟ་བུར་ཇི་ཞིག་ལྟར་ཐོབ་པར་བྱ་བ་ཐོབ་པ་ནི་རྙེད་པའོ།

輸入標題...

It is comparable to the meeting of a turtle’s neck with the hole of a yoke [on the surface] of the great ocean.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

pratilabdhā prāptā, sā ca puruṣārthasādhanī / puruṣasya arthaḥ abhyudayaniḥśreyasalakṣaṇaḥ, tasya sādhanī niṣpādanī / tadaṅgatvāt tatra samartheti yāvat / yadi ca evaṃbhūtāyāmapi asyāṃ na hitaṃ vicintyate, svaparasukhahetuḥ svargāpavargasādhanaṃ nopādīyate, tadā punarapi bhūyo 'pi eṣa tathāgatotpādaḥ śraddhākśaṇavimukto manuṣyabhāvaḥ ityayaṃ samāgamaḥ samāveśo milanamiti yāvat / kutaḥ katham? na kathaṃcidbhaviṣyati sudurlabhatvāt / akṣaṇāvasthāyāṃ dharmapravicayasya kartumaśakyatvāt, ityabhiprāyaḥ / yathoktamāryagaṇḍavyūhasūtre āryajayoṣmāyatanavimokṣe-

輸入標題...

प्रतिलब्धा प्राप्ता, सा च पुरुषार्थसाधनी। पुरुषस्य अर्थः अभ्युदयनिःश्रेयसलक्षणः, तस्य साधनी निष्पादनी। तदङ्गत्वात् तत्र समर्थेति यावत्। यदि च एवंभूतायामपि अस्यां न हितं विचिन्त्यते, स्वपरसुखहेतुः स्वर्गापवर्गसाधनं नोपादीयते, तदा पुनरपि भूयोऽपि एष तथागतोत्पादः श्रद्धाक्शणविमुक्तो मनुष्यभावः इत्ययं समागमः समावेशो मिलनमिति यावत्। कुतः कथम् ?  न कथंचिद्भविष्यति सुदुर्लभत्वात्। अक्षणावस्थायां धर्मप्रविचयस्य कर्तुमशक्यत्वात्, इत्यभिप्रायः। यथोक्तमार्यगण्डव्यूहसूत्रे आर्यजयोष्मायतनविमोक्षे-

輸入標題...

།དེ་ཡང་སྐྱེས་བུའི་དོན་སྒྲུབ་པ་སྟེ་སྐྱེས་བུའི་དོན་ནི་མངོན་པར་མཐོ་བ་དང་ངེས་པར་ལེགས་པའི་མཚན་ཉིད་དོ། །དེ་སྒྲུབ་པ་ནི་རྫོགས་པར་བྱེད་པ་སྟེ། དེའི་ཡན་ལག་ཡིན་པའི་ཕྱིར་དེ་ནུས་པ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བྱ་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། །གལ་ཏེ་དེ་ལྟ་བུར་གྱུར་པ་འདི་ལ་ཕན་པ་མ་བསྒྲུབས་ན་སྟེ། རང་དང་གཞན་ལ་བདེ་བའི་རྒྱུ་མཐོ་རིས་དང་ཐར་པ་སྒྲུབ་པར་བྱེད་པ་མ་བླངས་ན་དེའི་ཚེ་ཕྱིས་ཏེ་སླར་ཡང་ངོ་། །འདི་ནི་དེ་བཞིན་གཤེགས་པ་འབྱུང་བ་དང་། དད་པ་དང་མི་ཁོམ་པ་བརྒྱད་སྤངས་པའི་མིའི་དངོས་པོ་ཞེས་བྱ་བ་སྟེ། འདི་ཡང་དག་འབྱོར་པ་ནི་ཕྲད་པ་དང་འདུ་བ་དང་ཚོགས་པ་ཞེས་བྱ་བའི་ཐ་ཚིག་གོ། །ག་ལ་ནི་ཅི་ལྟར་ག་ལས་ཀྱང་འབྱུང་བར་མི་འགྱུར་ཏེ། མི་ཁོམ་པའི་གནས་སྐབས་ན་ཤིན་ཏུ་རྙེད་པར་དཀའ་བའི་ཕྱིར་ན་ཆོས་རབ་ཏུ་རྣམ་པར་འབྱེད་པར་བྱ་བར་མི་ནུས་པའི་ཕྱིར་རོ་སྙམ་དུ་དགོངས་པའོ། །ཇི་སྐད་དུ། འཕགས་པ་སྡོང་པོ་བཀོད་པའི་མདོར། འཕགས་པ་རྒྱལ་བ་དྲོད་ཀྱི་སྐྱེ་མཆེད་ཀྱི་རྣམ་པར་ཐར་པ་ལས་

輸入標題...

And it, the means for accomplishing the purpose of man, has been attained, or obtained. “The purpose of man” here may be defined as high status and the supreme state. The wealth of opportunity is the “means for accomplishing it”, that is, it is what produces it; what he means specifically is that it is able to produce it in as far as it is a requisite for it. If the advantage is not considered in this wealth of opportunity of the kind just described, that is, if it is not recognized to be the cause of the happiness of self and other and the means of accomplishing heaven and final beatitude, then from where, or how, will this coming together [of circumstances], by which he specifically means “meeting” or “confluence,” which consists of the occurrence of the Buddha, faith, and human ex- istence free from the inopportune situations again, or once again, come? The sense of what he is saying is that in no way could it come again, as it is very hard to obtain; and that this again is due to the fact that in the inopportune situations one cannot correctly discern reality. As it is said in the noble Jayoṣmāyatanavimokṣa section of the noble Gaṇḍavyūhasūtra:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

yathoktamāryagaṇḍavyūhasūtre āryajayoṣmāyatanavimokṣe-

輸入標題...

如《[6]華嚴經》云:「善財於勝熱婆羅門而作是念:

輸入標題...

།ཇི་སྐད་དུ་འཕགས་པ་སྡོང་པོ་བཀོད་པའི་མདོར་འཕགས་པ་རྒྱལ་བའི་དྲོད་ཀྱི་སྐྱེ་མཆེད་ཀྱི་རྣམ་པར་ཐར་པ་ལས་

華嚴經引文

durlabhā aṣṭākṣaṇavinivṛttiḥ / durlabho manuṣyabhāvapratilambhaḥ / durlabhā kṣaṇasaṃpadviśuddhiḥ / durlabho buddhotpādaḥ / durlabhā avikalendriyatā / durlabho buddhadharmaśravaṇaḥ / durlabhaṃ satpuruṣasamavadhānam / durlabhāni bhūtakalyāṇamitrāṇi / durlabho bhūtanayānuśāsanyupasaṃhāraḥ / durlabhaṃ samyagjīvitaṃ manuṣyaloke iti // [gaṇḍavyūhasūtra 116]

華嚴經引文

दुर्लभा अष्टाक्षणविनिवृत्तिः। दुर्लभो मनुष्यभावप्रतिलम्भः। दुर्लभा क्षणसंपद्विशुद्धिः। दुर्लभो बुद्धोत्पादः। दुर्लभा अविकलेन्द्रियता। दुर्लभो बुद्धधर्मश्रवणः। दुर्लभं सत्पुरुषसमवधानम्। दुर्लभानि भूतकल्याणमित्राणि। दुर्लभो भूतनयानुशासन्युपसंहारः। दुर्लभं सम्यग्जीवितं मनुष्यलोके इति॥

華嚴經引文

མི་ཁོམ་པ་བརྒྱད་ལས་ལྡོག་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། མི་ཉིད་ཐོབ་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། དལ་བ་ཕུན་སུམ་ཚོགས་པ་རྣམ་པར་དག་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སངས་རྒྱས་འབྱུང་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། དབང་པོ་མ་ཚང་བ་མེད་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སངས་རྒྱས་ཀྱི་ཆོས་ཉན་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སྐྱེས་བུ་དམ་པ་དང་འགྲོགས་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། ཡང་དག་པའི་དགེ་བའི་བཤེས་གཉེན་རྣམས་ཀྱང་རྙེད་པར་དཀའ། ཡང་དག་པའི་རྗེས་སུ་བསྟན་པ་ཉེ་བར་སྦྱོར་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། མིའི་འཇིག་རྟེན་ན་ཡང་དག་པའི་འཚོ་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའོ་ཞེས་གསུངས་སོ།

華嚴經引文

Absence of the eight inopportune situations is hard to find. The obtainment of human existence is hard to find. The purity of freedom and opportunity is hard to find. The appearance of a buddha is hard to find. The state free of any deficiency in one’s faculties is hard to find. Hearing the dharma of the Buddha is hard to find. A meeting with a holy person is hard to find. True spiritual teachers are hard to find. The providing of instruction for a true path is hard to find. Right livelihood is hard to find in the world of humans.

華嚴經引文
華嚴經引文

東晉·佛馱跋陀羅譯《大方廣佛華嚴經》卷47〈之四〉:「得人身難、離諸難難、得無難、得淨法難、值佛世難、具諸根難、聞佛法難、遇善知識難、得與同止難、得聞正教難、得正命難、順趣正法難。」(T278.700c17-21)

唐·實叉難陀譯《六十華嚴》卷64〈之五〉:「得人身難,離諸難難,得無難,得淨法難,得值佛難,具諸根難,聞佛法難,遇善人難,逢真善知識難,受如理正教難,得正命難,隨法行難」(T279.346b26-29)

唐·般若譯《大方廣佛華嚴經》卷8:「得人身難,離諸難難,得無難,離惡法,得[1]淨法難,遇佛出世難,具足諸根難,得聞正法難,得遇善人難,逢真善知識難,受如理正教難,得正命自活難,得隨法修行難」(T293.699a5-9)[1] 淨【大】,清淨【和】

華嚴經引文

durlabhā aṣṭākṣaṇanivṛttiḥ | durlabho manuṣyapratilambhaḥ | durlabhā kṣaṇasaṃpadviśuddhiḥ | durlabho buddhotpādaḥ | durlabhā avikalendriyatā | durlabho buddhadharmaśravaḥ | durlabhaṃ satpuruṣasamavadhānam |

華嚴經引文

『得人身難、脫諸難難、得無難難、剎那具足清淨難、值佛出世難、諸根具足難、聽聞佛法難、得遇善人難、逢真實善知識難、受如理正教難、得正命難。』」

華嚴經引文

མི་ཁོམ་པ་བརྒྱད་ལས་ལྡོག་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། མིར་འགྱུར་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། དལ་བ་ཕུན་སུམ་ཚོགས་པ་རྣམ་པར་དག་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སངས་རྒྱས་འབྱུང་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། དབང་པོ་མ་ཚང་བ་མེད་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སངས་རྒྱས་ཀྱི་ཆོས་མཉན་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། སྐྱེས་བུ་དམ་པ་དང་འགྲོགས་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། ཡང་དག་པའི་དགེ་བའི་བཤེས་གཉེན་རྣམས་ཀྱང་རྙེད་པར་དཀའ། ཡང་དག་པའི་ཚུལ་རྗེས་སུ་བསྟན་པ་ཉེ་བར་སྒྲུབ་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། ཡང་དག་པར་འཚོ་བ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ། མིའི་འཇིག་རྟེན་ན་ཆོས་དང་རྗེས་སུ་མཐུན་པའི་ཆོས་ལ་ནན་ཏན་བྱེད་པ་ཡང་རྙེད་པར་དཀའ་ན་ཞེས་གསུངས་པ་བཞིན་ནོ། 

輸入標題...

idam evābhisaṃdhāyoktam-

輸入標題...

इदमेवाभिसंधायोक्तम्-

輸入標題...

།འདི་ཉིད་ལ་དགོངས་ནས།

輸入標題...

The following was said with reference to the same point:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

mānuṣyaṃ durlabhaṃ loke buddhotpādo 'tidurlabhaḥ /
tato 'pi śraddhāpravrajyāpratipattiḥ sudurlabhā //
bodhau cittaṃ dṛḍhaṃ sarvasattvānāmanukampayā /
sarvaduḥkhapraśāntyarthaṃ durlabhānāṃ paraṃparā // iti //

輸入標題...

मानुष्यं दुर्लभं लोके बुद्धोत्पादोऽतिदुर्लभः।
ततोऽपि श्रद्धाप्रव्रज्याप्रतिपत्तिः सुदुर्लभा॥
बोधौ चित्तं दृढं सर्वसत्त्वानामनुकम्पया।
सर्वदुःखप्रशान्त्यर्थं दुर्लभानां परंपरा॥इति॥

輸入標題...

འཇིག་རྟེན་ན་ནི་མི་རྙེད་དཀའ། །སངས་རྒྱས་འབྱུང་བ་ཤིན་ཏུ་དཀའ། །དེ་བས་དད་དང་རབ་བྱུང་དང་། །གྲུབ་པའང་ཤིན་ཏུ་རྙེད་པར་དཀའ།
།སེམས་ཅན་ཀུན་ལ་རྗེས་བརྩེ་བས། །སྡུག་བསྔལ་ཐམས་ཅད་རབ་ཞིའི་ཕྱིར། །བྱང་ཆུབ་སེམས་ནི་བསྟན་པ་དག །གཅིག་ནས་གཅིག་ཏུ་དཀོན་པ་ཡིན། །ཞེས་གསུངས་སོ།

輸入標題...

Human existence is hard to find in this world; the appearance of a buddha is extremely hard to find;
Even more difficult to find than these are faith, the practice of the life of a religious mendicant,
And a mind firmly fixed on enlightenment for the sake of pacifying
All the suffering of all beings out of compassion; this is a series of hard to find factors.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

akṣaṇāḥ punarime-

輸入標題...

अक्षणाः पुनरिमे-

輸入標題...

།ཡང་མི་ཁོམ་པ་ནི་འདི་རྣམས་ཡིན་ཏེ།

輸入標題...

The situations of lack of opportunity are these:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

narakapretatiryañco mlecchā dīrghāyuṣo 'marāḥ /
mithyādṛgbuddhakāntārau mūkatāṣṭāvihākṣaṇāḥ // iti //

輸入標題...

नरकप्रेततिर्यञ्चो म्लेच्छा दीर्घायुषोऽमराः।
मिथ्यादृग्बुद्धकान्तारौ मूकताष्टाविहाक्षणाः॥इति॥

輸入標題...

དམྱལ་བ་ཡི་དགས་དུད་འགྲོ་དང་། །ཀླ་ཀློ་ཚེ་རིངས་ལྷ་དང་ནི། །ལོག་ལྟ་སངས་རྒྱས་མི་འབྱུང་དང་། །ལྐུགས་པ་འདི་དག་མི་ཁོམ་བརྒྱད། །ཅེས་སོ།

輸入標題...

Being born in hell, the realm of tortured spirits, as an animal, a barbarian, or a long-lived god;
Having wrong views, the lack of a buddha, and being mute; these are the eight states of lack of opportunity.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

tasmād idānīm eva udyogaḥ kartavya iti //

輸入標題...

तस्मादिदानीमेव उद्योगः कर्तव्य इति॥

輸入標題...

།དེ་བས་ན་ད་ལྟ་ཉིད་དུ་བརྩོན་པར་བྱའོ།

輸入標題...

One should thus make effort right now.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

sāṃprataṃ bodhicittagrahaṇāya tatrābhilāṣamutpādayitum anuśaṃsāmavatārayann āha-

輸入標題...

सांप्रतं बोधिचित्तग्रहणाय तत्राभिलाषमुत्पादयितुमनुशंसामवतारयन्नाह-

輸入標題...

།ད་ནི་བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་ཡོངས་སུ་གཟུང་བའི་དོན་དུ་དེ་ལ་འདོད་པ་བསྐྱེད་པའི་ཕྱིར་ཕན་ཡོན་ལ་འཇུག་པ། ཇི་ལྟར་མཚན་མོ་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ།

輸入標題...

Now, getting into the [section on the] benefit of bodhicitta in order to give rise to the desire to take it up, he says:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.5

rātrau yathā meghaghanāndhakāre vidyut kṣaṇaṃ darśayati prakāśam /
buddhānubhāvena tathā kadācillokasya puṇyeṣu matiḥ kṣaṇaṃ syāt // Bca_1.5 //

verse1.5

रात्रौ यथा मेघघनान्धकारे
विद्युत् क्षणं दर्शयति प्रकाशम्।
बुद्धानुभावेन तथा कदाचि-
ल्लोकस्य पुण्येषु मतिः क्षणं स्यात्॥५॥

verse1.5

།ཇི་ལྟར་མཚན་མོ་མུན་ནག་སྤྲིན་རུམ་ན། །གློག་འགྱུ་སྐད་ཅིག་བར་སྣང་སྟོན་པ་ལྟར། །དེ་བཞིན་སངས་རྒྱས་མཐུ་ཡིས་བརྒྱ་ལམ་ན། །འཇིག་རྟེན་བསོད་ནམས་བློ་གྲོས་ཐང་འགའ་འབྱུང་།

verse1.5

Just as at night, in darkness thick due to clouds, lightning momentarily gives illumination,
So, through the power of the buddhas, sometimes the world may have a mind that is inclined toward merit. (5)

verse1.5

De même qu’un éclair brille un instant dans l’obscurité de la nuit et des nuages, de même, par la grâce du Bouddha, il arrive que le pensée des hommes se tourne un instant vers le bien [: adonnée au mal dès l’origine, vomment pourrait-elle s’y fixer?]

verse1.5

如雲覆蔽夜黑暗,閃電光明剎那現,    

佛威德利亦復然,剎那發意人獲福。    

verse1.5

----

verse1.5

----

verse1.5

----

輸入標題...

niśāyāṃ yathā jaladāgamasamaye meghairbahule tamasi sati saudāmanī kṣaṇalavamātramālokayati kiṃcidvastujātaṃ prakāśayati / saivopamā atrāpi ityāha- buddhānubhāvenetyādi / buddhā eva hi bhagavanto hitasukhopasaṃhārāya sadā bhavyābhavyatayā sarvasattvasaṃtānamavalokayantastiṣṭhanti / yadā yatra yenopāyena yasmai yaṃ bhavyaṃ paśyanti tadā tatra tenopāyena tasmai tamadhitiṣṭhanti / abhavyāvasthāyāmupekṣya viharanti / iti tathāgatādhiṣṭhānena kathaṃciddurlabhotpattikatvāt / lokasya janasya puṇyeṣu hitasukhahetuṣu kuśaleṣu karmasu buddhirmuhūrtamekaṃ bhavet / tatra tasyā asthiratvāt / anādisaṃsāre lokena akuśalapakṣasyaiva abhyastatvāt //

輸入標題...

निशायां यथा जलदागमसमये मेघैर्बहुले तमसि सति सौदामनी क्षणलवमात्रमालोकयति किंचिद्वस्तुजातं प्रकाशयति। सैवोपमा अत्रापि इत्याह- बुद्धानुभावेनेत्यादि। बुद्धा एव हि भगवन्तो हितसुखोपसंहाराय सदा भव्याभव्यतया सर्वसत्त्वसंतानमवलोकयन्तस्तिष्ठन्ति। यदा यत्र येनोपायेन यस्मै यं भव्यं पश्यन्ति तदा तत्र तेनोपायेन तस्मै तमधितिष्ठन्ति। अभव्यावस्थायामुपेक्ष्य विहरन्ति। इति तथागताधिष्ठानेन कथंचिद्दुर्लभोत्पत्तिकत्वात्। लोकस्य जनस्य पुण्येषु हितसुखहेतुषु कुशलेषु कर्मसु बुद्धिर्मुहूर्तमेकं भवेत्। तत्र तस्या अस्थिरत्वात्। अनादिसंसारे लोकेन अकुशलपक्षस्यैव अभ्यस्तत्वात्॥

輸入標題...

ཇི་ལྟར་མཚན་མོའི་སྤྲིན་འདུས་པའི་དུས་སུ་སྤྲིན་རྣམས་ཀྱིས་མུན་ནག་ཤིན་ཏུ་སྟུག་པར་གྱུར་པ་ན་གློག་འགྱུ་སྐད་ཅིག་ཐང་ཅིག་ཙམ་སྣང་བར་བྱེད་དེ། དངོས་པོར་གྱུར་པ་ཅུང་ཟད་རབ་ཏུ་གསལ་བར་བྱེད་དོ། །འདིར་ཡང་དཔེ་དེ་ཉིད་སངས་རྒྱས་མཐུ་ཡིས་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ། སངས་རྒྱས་བཅོམ་ལྡན་འདས་ཉིད་ཕན་པ་དང་བདེ་བ་ལ་སྦྱོར་བའི་ཕྱིར་སྐལ་བ་ཅན་དང་སྐལ་བ་ཅན་མ་ཡིན་པའི་སེམས་ཅན་གྱི་རྒྱུད་ལ་གཟིགས་ཤིང་རྟག་ཏུ་བཞུགས་ཏེ། གང་གི་ཚེ་གང་དུ་ཐབས་གང་གིས་གང་ལ་སྐལ་བ་དང་ལྡན་པ་གང་ཡིན་པ་གཟིགས་ནས། དེའི་ཚེ་དེར་ཐབས་དེས་དེ་ལ་དེ་བྱིན་གྱིས་རློབ་པར་མཛད་ཅིང་། སྐལ་བ་དང་མི་ལྡན་པའི་གནས་སྐབས་སུ་བཏང་སྙོམས་ཀྱིས་བཞུགས་སོ། །དེ་ལྟ་ན་དེ་བཞིན་གཤེགས་པའི་བྱིན་གྱི་བརླབས་ཀྱིས་ཅི་ཞིག་ལྟར་ན་རྙེད་པར་དཀའ་བ་འབྱུང་བའི་ཕྱིར་འཇིག་རྟེན་ཏེ། སྐྱེ་བོའི་བསོད་ནམས་ཕན་པ་དང་བདེ་བའི་རྒྱུ་དགེ་བའི་ལས་རྣམས་ལ་བློ་གྲོས་ཡུད་ཙམ་ཞིག་འབྱུང་སྟེ། དེ་ནི་དེར་མི་བརྟེན་པའི་ཕྱིར་དང་། འཁོར་བ་ཐོག་མ་མེད་པར་འཇིག་རྟེན་གྱི་མི་དགེ་བའི་ཕྱོགས་ཉིད་ལ་གོམས་པའི་ཕྱིར་རོ།

輸入標題...

As at night, when the clouds have come and, there being a lot of darkness due to them, the lightning for only a brief moment illuminates, displays a few things—this is the analogy that applies to this matter, thus, [providing the referent of the analogy] he says, “So, through the power of the buddhas...” The buddhas, or bhagavāns, are always watching the minds of all beings to see whether there is possibility to provide them with benefit and happiness or not. Whenever they see somewhere a possibility for someone by some means, they then and there accomplish it for him through those means, and in a situation in which such a course of action is not possible, they remain neutral. Since it is obtained with difficulty due to such beneficent activity of the buddhas, the world, or people, may only sometimes for one moment have a mind directed towards merit, which means the causes for benefit and happiness, or virtuous karma. This is because the mind of the world is unstable with regards to merit, as they have only been habituating themselves to non-virtue in beginningless samsara.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

yadi nāma evam, tataḥ kim ity āha-

輸入標題...

यदि नाम एवम्, ततः किमित्याह-

輸入標題...

།དེས་ཅིར་འགྱུར་ཞེ་ན། དེ་ལྟས་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ།

輸入標題...

[One may ask,] “If it is indeed this way, what then follows from this?” To this, he says:

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.6

tasmācchubhaṃ durbalameva nityaṃ balaṃ tu pāpasya mahatsughoraṃ
tajjīyate 'nyena śubhena kena saṃbodhicittaṃ yadi nāma na syāt // Bca_1.6

verse1.6

तस्माच्छुभं दुर्बलमेव नित्यं
बलं तु पापस्य महत्सुघोरम्।
तज्जीयतेऽन्येन शुभेन केन
संबोधिचित्तं यदि नाम न स्यात् ॥६॥

verse1.6

།དེ་ལྟས་དགེ་བ་ཉམ་ཆུང་ཉིད་ལ་རྟག །སྡིག་པ་སྟོབས་ཆེན་ཤིན་ཏུ་མི་བཟད་པ། །དེ་ནི་རྫོགས་པའི་བྱང་ཆུབ་སེམས་མིན་པ། །དགེ་གཞན་གང་གིས་ཟིལ་གྱིས་གནོན་པར་འགྱུར།

verse1.6

Therefore, goodness is always weak, but the power of sin is great and terrible.
What other goodness could defeat it, if there were no bodhicitta? (6)

verse1.6

Aussi les mérites acquis sont’ils toujours impuissants à combattre la force irrésistible du péché effroyable. N’était la pensée de Bodhi, quelle vertu pourrait vaincre la force du péché?

verse1.6

是故善少力雖劣,能破大惡之業力,

如是若發菩提心,此善勇進能超彼。

verse1.6
verse1.6
verse1.6
輸入標題...

yata evam, tasmāc chubhaṃ puṇyaṃ durbalaṃ sāmarthyavikalameva, vidyudunmeṣaprāyatvāt ati kṛśam / nityaṃ sarvakālam / kasya tarhi atiśayavad balamastītyāha- balaṃ tviti / sāmarthyaṃ punaraśubhasya mahat, meghaghanāndhakārasadṛśattvāttasya / sughoramatibhayaṃkaraṃ narakādiduḥkhadāyakatvāt, sudurjayatvācca / bhavatu nāma mahat sāmarthyamasya, tathāpi tadapareṇa balavatā puṇyena jeṣyate, tathā ca na kācit kṣatiriti, āha- tadityādi / tat tādṛśaṃ mahāsāmarthyaṃ jīyate abhibhūyate / anyena itareṇa / kena? na kenāpītyarthaḥ / kutaḥ punarevamucyate? saṃbodhītyādi / samyaksaṃbodhau buddhatve yaccittaṃ sarvasattvasamuddharaṇābhiprāyeṇa tatprāptyarthamadhyāśayena manasikāraḥ / tadyadi nāma na bhavet, mahāsāmarthyaṃ hi tadapareṇa mahīyasā parājīyate sūryeṇeva niśāndhakāraḥ / na ca saṃbodhicittāt pratipakṣo mahīyānaparaḥ saṃbhavati / tasmāt tatpratighātāya saṃbodhicittameva upādeyaṃ nānyadityabhiprāyaḥ //

輸入標題...

यत एवम्, तस्माच्छुभं पुण्यं दुर्बलं सामर्थ्यविकलमेव, विद्युदुन्मेषप्रायत्वात् अति कृशम्। नित्यं सर्वकालम्। कस्य तर्हि अतिशयवद् बलमस्तीत्याह-बलं त्विति। सामर्थ्यं पुनरशुभस्य महत्, मेघघनान्धकारसदृशत्त्वात्तस्य। सुघोरमतिभयंकरं नरकादिदुःखदायकत्वात्, सुदुर्जयत्वाच्च। भवतु नाम महत् सामर्थ्यमस्य, तथापि तदपरेण बलवता पुण्येन जेष्यते, तथा च न काचित् क्षतिरिति, आह-तदित्यादि। तत् तादृशं महासामर्थ्यं जीयते अभिभूयते। अन्येन इतरेण। केन ? न केनापीत्यर्थः। कुतः पुनरेवमुच्यते ? संबोधीत्यादि। सम्यक्संबोधौ बुद्धत्वे यच्चित्तं सर्वसत्त्वसमुद्धरणाभिप्रायेण तत्प्राप्त्यर्थमध्याशयेन मनसिकारः। तद्यदि नाम न भवेत्, महासामर्थ्यं हि तदपरेण महीयसा पराजीयते सूर्येणेव निशान्धकारः। न च संबोधिचित्तात् प्रतिपक्षो महीयानपरः संभवति। तस्मात् तत्प्रतिघाताय संबोधिचित्तमेव उपादेयं नान्यदित्यभिप्रायः॥

輸入標題...

གང་གི་ཕྱིར་དེ་ལྟ་བས་ན་དགེ་བ་སྟེ། བསོད་ནམས་ཉམ་ཆུང་བ་དང་སྟོབས་དང་བྲལ་བ་ཉིད་ལོག་འགྱུ་བ་དང་འདྲ་བའི་ཕྱིར་རོ། །རྟག་ཅེས་བྱ་བ་ནི་དུས་ཐམས་ཅད་དུ་ཤིན་ཏུ་ཉམ་ཆུང་བ་ཡིན་ནོ། །དེ་ལྟ་ན་གང་ལ་ཤིན་ཏུ་སྟོབས་ཆེ་བ་ཡོད་ཅེ་ན། སྡིག་པ་སྟོབས་ཆེན་ཞེས་གསུངས་པ་ལ། སྟོབས་ཆེན་ནི་ཡང་མི་དགེ་བ་ཆེན་པོ་ཡིན་ཏེ། ཕྱིའི་སྤྲིན་རུམ་གྱི་མུན་པ་དང་འདྲ་བའི་ཕྱིར་རོ། །དེའི་མི་བཟོད་པ་ནི་ཤིན་ཏུ་འཇིགས་པར་བྱེད་པ་སྟེ། དམྱལ་བ་ལ་སོགས་པའི་སྡུག་བསྔལ་སྐྱེད་པར་བྱེད་པའི་ཕྱིར་དང་། ཐུབ་པར་དཀའ་བའི་ཕྱིར་རོ། །དེ་ལྟར་འདི་ལ་ནུས་པ་ཆེན་པོ་ཡོད་དུ་ཆུག་ཀྱང་དེ་ལྟ་ན་ཡང་དེ་ལས་གཞན་བསོད་ནམས་སྟོབས་དང་ལྡན་པས་རྒྱལ་བར་བྱེད་པར་འགྱུར་ཏེ། དེ་ལྟར་ཡང་ཅུང་ཟད་ཀྱང་ཉམས་པ་མེད་དོ་ཞེ་ན། དེ་ནི་ཞེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་གསུངས་ཏེ། ནུས་པ་ཆེན་པོ་དང་ལྡན་པ་དེ་ལྟ་བུ་དེ་ནི་གཞན་གང་གིས་ཏེ། ཅིག་ཤོས་བསོད་ནམས་ཀྱིས་ཟིལ་གྱིས་གནོན་པར་འགྱུར་ཞིང་རྒྱལ་བར་འགྱུར་ཏེ། གཞན་གང་གིས་ཀྱང་མ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བྱ་བའི་དོན་ཏོ། །ཡང་ཅིའི་ཕྱིར་འདི་ལྟར་བརྗོད་ཅེ་ན། རྫོགས་པའི་བྱང་ཆུབ་ཅེས་བྱ་བ་ལ་སོགས་པ་ལ། རྫོགས་པའི་བྱང་ཆུབ་སྟེ་སངས་རྒྱས་ཉིད་ལ་སེམས་ཅན་ཐམས་ཅད་ཡང་དག་པར་གདོན་པའི་བསམ་པས་དེ་ཐོབ་པར་བྱ་བའི་དོན་དུ་ལྷག་པའི་བསམ་པ་སེམས་གང་ཞིག་ཡིད་ལ་བྱེད་པ་སྟེ། གལ་ཏེ་དེ་མེད་པར་གྱུར་ནའོ། །ནུས་པ་ཆེན་པོ་ཡང་དེ་ལས་གཞན་སྟོབས་ཆེ་བས་རྒྱལ་བར་བྱེད་དེ། མཚན་མོའི་མུན་པ་ལ་ཉི་མས་བྱེད་པ་བཞིན་དུ། བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་ལས་གཞན་གཉེན་པོ་ཆེན་པོ་སྲིད་པ་ཡང་མ་ཡིན་ནོ། །དེ་ལྟ་བས་ན་དེ་གཞོམ་པའི་ཕྱིར་བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་ཉིད་བླང་བར་བྱ་སྟེ། གཞན་ནི་མ་ཡིན་ནོ་སྙམ་དུ་དགོངས་པའོ།

輸入標題...

Since it is such a way, therefore goodness, or merit, is weak, or deficient in power; it is extremely frail, being like a flash of lightning. “Always” means “at all times.” To answer the question, “What has superior power?” he says, “... but the power...” He means, “The strength, however, of evil, is great,” it being similar to the thick darkness of clouds. “Terrible” means “extremely fearsome,” since it brings the sufferings of hell, etc., and because it is very difficult to defeat. [At this point one might say,] “Granted that its strength may be great; even so, another type of powerful merit could defeat it, and thus there is no problem.” To this, he says, “What other...” He means, “What other, or alternative, merit will defeat, or overpower, something greatly powerful like it?” The meaning is that no other merit could defeat it. Why, then, does he say such a thing? [He says it in order to make the following point, which he does by saying,] “. . . bodhicitta. . . ” Bodhicitta is the mindset that is concerned with perfect enlightenment, or buddhahood; it is the state of mind that has its attainment for its purpose, with determination and out of an intention to rescue all beings. “If there were no” means “If that didn’t exist.” One with great power is defeated by another that is greater, as the darkness of night by the sun, and since there is no antidote that is possibly greater than bodhicitta, in order to destroy sin, only bodhicitta is to be taken up, and nothing else; this is his intention.

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...

ito 'pi saṃbodhicittam upādeyam ity āha-

輸入標題...

इतोऽपि संबोधिचित्तमुपादेयमित्याह-

輸入標題...

།བྱང་ཆུབ་ཀྱི་སེམས་བླང་བར་བྱ་བ་ཡིན་ནོ་ཞེས་བསྐལ་པ་ཞེས་པ་ལ་སོགས་པ་འདིས་ཀྱང་གསུངས་ཏེ།

輸入標題...

Explaining how due to the following, also, perfect bodhicitta is to be taken up, he says,

輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
verse1.7

kalpān analpān pravicintayadbhir dṛṣṭaṃ munīndrair hitam etad eva /
yataḥ sukhenaiva sukhaṃ pravṛddhamutplāvayatyapramitāñjanaughān // Bca_1.7 //

verse1.7

कल्पाननल्पान् प्रविचिन्तयद्भि-
र्दृष्टं मुनीन्द्रैर्हितमेतदेव।
यतः सुखेनैव सुखं प्रवृद्ध-
मुत्प्लावयत्यप्रमिताञ्जनौघान् ॥७॥

verse1.7

།བསྐལ་པ་དུ་མར་རབ་དགོངས་མཛད་པ་ཡི། །ཐུབ་དབང་རྣམས་ཀྱིས་འདི་ཉིད་ཕན་པར་གཟིགས། །འདིས་ནི་ཚད་མེད་སྐྱེ་བོའི་ཚོགས་རྣམས་ཀྱིས། །བདེ་མཆོག་བདེ་བླག་ཉིད་དུ་ཐོབ་པར་བྱེད།

verse1.7

The lords of sages, contemplating for many eons, saw this alone to be of benefit,
Since it easily raises countless floods of people to full happiness. (7)

verse1.7

Pendent les nombreux millénaires [de leur carrière de bodhisattvas], les Rois-Bouddhas ont médité: ils ont découvert cette pensée de Bodhi, véritablement salutaîre, puisqu’elle fait parvenir sans peine au bonheur suprême [de la Bodhi] la foule innombrable des êtres.

verse1.7

思惟無量無邊劫,見佛咸說此真實,    

若不快樂得快樂,增長救度無邊眾。    

verse1.7
verse1.7
verse1.7
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...
輸入標題...